Saudská Arábia
Stavebníctvo:
Stavebnictví se podílí na tvorbě HDP kolem 7,5 % a má dobrou perspektivu dalšího růstu vzhledem ke značným potřebám budování infrastruktury - ročně za více než 10 mld. USD.
Doprava:
Infrastruktura je značně rozvinuta a její rozvoj dále rychle pokračuje. V zemi je více než 155 tis. km zpevněných cest, z toho více než 48 tis. km asfaltových silnic, z toho 5 tis. km převážně velmi kvalitních dálnic a rychlostních silnic. Dálniční infrastruktura je rovněž rozvinutá, čerpací stanice, motely, motoresty, obchodhejsou hustě rozmístěny zejména u větších sídel, v případě motelů a motorestů je nutno počítat s podstatně nižším standardem, než je obvyklý v evropských zemích. Není obvyklé, že se řidič u čerpací stanice obsluhuje sám, až na výjimkheje vždy k dispozici obsluha, účet je předkládán pouze na vyžádání.
Zdroj:
http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/sa ... 150/37785/
Spojené arabské emiráty
Stavebníctvo:
Podíl stavebního sektoru na celkové tvorbě GDP se pohybuje kolem 7%, ve stavebnictví je ale zaměstnáno nejvíce pracovních sil v soukromém sektoru - 20,3% (dále např. obchod a služby 19,5%, průmysl 13%). Prudký rozvoj stavebnictví je viditelný doslova na každém kroku. Vedle běžné výstavby se developerské společnosti předhánějí v prezentaci co nejprestižnějších projektů, které jsou posléze realizovány v rekordním tempu. U těch známějších projektů je aktuální stav následující:
Burj Dubai - Dubaj už sice má nejvhej hotel světa v podobě superluxusního Burj al-Arab, ale zanedlouho získá i další primát. Bude jím nová nejvhej budova světa Burj Dubai s předpokládanou výškou 705m, nejodvážnější odhady hovoří dokonce o 900 metrech (zatím nejvhej budovou světa je „Taipei 101" - 507m). V červnu 2006 je postaveno 50 pater z celkem plánovaných 200, stavba pokračuje tempem jedno až dvě podlaží za týden a dokončení je plánováno v roce 2008. (
www.burjdubai.com)
Palm Islands - doposud největší uměle vytvořené ostrovy na světě, luxusní vily si v předprodeji kupují i světové celebrity z oblasti show-businessu a sportu. První komplex Palm Jumeirah měl být dokončen začátkem roku 2006, kvůli nepředpokládaným technickým problémům (sesuvhejiž nasypaného a zpevněného podloží) je odložen na rok 2008. Stejně tak se zpožďují i Palm Jebel Ali (z 2008 na 2009) a nový komplex Palm Deira (z 2009 na 2015).
The World - čtyři kilometry od pobřeží vzniká obdobný projekt 300 umělých ostrovů, které společně vytvoří podobu mapy světa. Na mořské dno bude postupně uloženo 31 mil tun kamenů a 321 mil m3 písku tak, aby byla investice dokončena do konce roku 2008. Již nyní je většina ostrovů nad hladinou moře.
Dubailand - rozměry (279 km2) a náklady (7 mld USD pouze první fáze) zatím nejrozsáhlejší dubajský megaprojekt, inzerovaný jako budoucí největší a nejzábavnější turistická atrakce na světě. 65 jednotlivých projektů, které bylhejiž představeny veřejnosti (např. Dinosaur World, Sport City, Mall of Arabia, Snow World atd.), má přilákat do roku 2010 15 mil nových turistů ročně. S tím je spojena výstavba infrastruktury, hotelů, ubytovaní pro 300.000 zaměstnanců apod. Otevření první části parku je plánováno v roce 2006. (
www.dubailand.ae)
Hydropolis - první podmořský hotel ve vzdálenosti cca 300m od pobřeží a v hloubce 20m. Nad hladinou moře se bude nacházet pouze pláž a přijímací recepce, 220 luxusních pokojů je pod vodou. Výstavba bude zahejena v roce 2006.
The Mall of the Emirates - největší nákupní centrum na Blízkém východě, jeho součástí je i sjezdovka Ski Dubai dlouhá 400 m, pokrytá 6.000 t přírodního sněhu. V dubnu 2006 byla dokončena i hotelová část, jejiž specialitou je několik pokojů ve stylu švýcarských horských chat, které mají okna jak na sjezdovku, tak na nedalekou pláž.
Bawadi - plánovaná soustava hotelů, která zdvojnásobí současnou ubytovací kapacitu Dubaje. Jako obdoba lasvegaského Stripu budou hotely a s nimi spojené sportovní haly, divadla, restaurace apod. rozmístěny podél 10km hlavní silnice, která vede do vnitrozemní pouště. Kapacita Bawadi bude 29.200 pokojů pro 3,3 mil turistů ročně, m.j. se plánuje největší hotel světa Asia-Asia s 6.500 pokoji v komplexu, který je replikou Petronas Towers, Taipei 101 a Burj Dubai. Všechny plánované hotelhejsou v podstatě kopií známých světových staveb, tzn. architektonicky nepřináší Bawadi nic nového, pouze rozsah projektu je neuvěřitelný.
Spolu s rozvojem turistického ruchu a kongresové a veletržní turistikhejdou ruku v ruce další projekty. Kromě rozšíření stávajícího dubajského letiště o Terminal 3 (hodnota investice 4,1 mld. USD) se především mluví o novém letišti Dubai World Central (původně Jebel Ali Airport City), které po dokončení bude největší letiště na světě schopné odbavit 120 mil cestujících ročně. Práce na výstavbě začalhejiž v roce 2005 a investice mají přesáhnout 8,1 mld. USD.
Stavebnictví se rozvíjí i v sousedním emirátu Abu Dhabi. Zásadní změna nastala v loňském roce, kdy se po úmrtí zakladatele federace šejcha Zayeda (listopad 2004) dostala do vrcholných výkonných pozic státní správy nová generace, která měla možnost získat vzdělání na západních universitách a mezi nimiž hraje hlavní roli současný korunní princ emirátu šejch Mohammad bin Zayed al Nahyan. I když to nikdo naplno nepřizná, ze všech vystoupení abudhabských politiků a ekonomů vyznívá jasné poselství - Abu Dhabi se chce Dubaji nejen vyrovnat, ale v mnoha směrech i předstihnout. Má přitom finanční předpoklady zvládnout rozvoj lépe a bez negativ, se kterými Dubaj aktuálně zápasí (ohrožené životní prostředí, poddimenzovaná silniční infrastruktura a d.).
V tomto kontextu byl oznámen nový projekt v hodnotě 27 mld USD - přeměna sousedního ostrova Saadiyat v mezinárodní turistické centrum typu egyptských letovisek Hurghada nebo Sharm el Sheikh. Na ostrov, který má rozlohu 27 km2 a který je od Abu Dhabi vzdálen pouze 500 metrů, povedou 2 mosty, každý s 10 jízdními pruhy. Na ostrově se plánuje postavit ve třech fázích celkem 29 hotelů (včetně jednoho 7-mi hvězdičkového resortu) se 7.000 pokoji, 2 golfová hřiště, 3 maríny, 8.000 luxusních vil a 38.000 apartmentů. Zachována bude unikátní část ostrova s mangrovníkovým porostem. Jednotlivé části budou otevírány průběžně, ukončení výstavbheje plánováno na rok 2018.
Již dříve avizované nové projekty v Abu Dhabi zahrnují m.j. International Airport Redevelopment (7 mld USD), Al Reem Island (12 mld USD) a Al Raha Beach Development (15 mld USD). Další projekty budou zcela jistě následovat - na rozdíl od Dubaje, který si ostrovy musí uměle budovat (Palm Islands, The World), je v nejbližším okolí Abu Dhabi přes 200 přírodních ostrovů, které se přímo nabízejí pro rozvoj turistikheještě jeden světový primát získá v nejbližší době Abu Dhabi - pro hlavní dvoranu Zayed Grand Mosque se vyrábí největší koberec na světě, ručně tkaný peršan s plochou 5.700 m2 a váhou přes 45 tun.
Doprava:
Základními znaky současné dopravní infrastrukturheje 6 mezinárodních letišť (po jednom v pěti emirátech, šesté ve městě Al Ain v emirátu Abu Dhabi), 7 námořních přístavů a cca 3.500 km silnic a dálnic. Šestiproudé dálnice (v noci osvětlené) spojují hlavní města jednotlivých emirátů, vybudován je již i obchvat Dubaje spojující Jebel Ali se severním emirátem Ra''s al-Khaimah (Emirates Road). V Dubaji byla v loňském roce zahejena výstavba metra, resp. městské dráhy typu německého S-Bahn. Do roku 2010 postaví konsorcium firem vedené Mitsubishi Corp. 2 linky lehké nadzemní dráhy v celkové délce 70 km s 55 stanicemi. Projekt má rozpočet 3,4 mld. USD. Očekává se, že díky přepravní kapacitě 1,2 mil. cestujících/den dojde k ulehčení dnešní kritické dopravní situaci v Dubaji.
Zdroj:
http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/sa ... 520/38495/
Omán
Stavebníctvo:
Stavebnictví se podílí na tvorbě HDP necelými 3 % a má dobrou perspektivu dalšího růstu, zejména s ohledem na rychlý rozvoj těžby zemního plynu, výstavbu nových průmyslových závodů a plánovaný rozvoj cestovního ruchu.
Doprava:
Infrastruktura je více rozvinutá především kolem hlavních sídelních oblastí. Na cca 25 tis. km prašných cest připadá téměř 12,5 tis. asfaltových silnic, z toho 780 km dálničního typu. V Ománu je registrováno cca 43 tis. motorových vozidel, z toho zhruba tři pětiny tvoří vozidla soukromá.
Zdroj:
http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... an0106.doc
Bahrajn
Stavebníctvo:
Stavebnictví se podílí na tvorbě HDP zhruba 3,8 % a má dobrou perspektivu dalšího růstu, zejména s ohledem na rychlý rozvoj turistiky, výstavbu nových průmyslových závodů v rámci průmyslové diverzifikace a dále v návaznosti na realizované rozšiřování území zasypáváním pobřežních mělčin a výstavbu nových center pro poskytování služeb (bankovnictví, finance – ve výstavbě tzv. Financial Harbour).
Doprava:
Infrastruktura je velmi rozvinutá a její rozvoj nadále pokračuje. Na ostrově je cca. 2 700 km kvalitních silnic s pevným povrchem (z toho přes 400 km dálnic) a silniční síť je spojena s pevninou 27 km dlouhým mostem do Saúdské Arábie s hraničním přechodem na umělém ostrově. Uvažuje se také o vybudování podobného mostu na Katar v délce asi 42 km, a to v horizontu cca příštích 3 let.
Zdroj:
http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... jn0106.doc
Libanon
Stavebníctvo:
V souvislosti s poválečnou obnovou Libanonu (a Bejrútu) zaznamenalo stavebnictví v Libanonu v 90. letech obrovský boom. Od roku 1996 do válečného konfliktu v Libanonu v létě 2006 se rozvoj zpomaloval, stavebnictví ale stále představovalo významnou oblast libanonské ekonomiky. Na HDP stavebnictví přispívalo zhruba 9 %.
Nedávný válečný konflikt mezi libanonským šíitským hnutím Hizbulláh a Izraelem způsobil nemalé škody na obydlích a infrastruktuře a lze očekávat, že v nadcházejícím období dojde v rámci této poválečné obnovy Libanonu k rozmachu stavebnictví až na úroveň z roku 1996.
V minulých letech byla pozornost stavebnictví upoutána za dokončování velkolepé obnovy centra Bejrútu a na výstavbu nových hotelů, turistických zařízení a rezidenčních komplexů (včetně nákupních center, multikin, restauračních zařízení a dalších služeb), a to hlavně v Bejrútu a jeho okolí. V současné době jsou ve výstavě hotely o celkové kapacitě kolem 3.000 pokojů.
Válečný konflikt v Libanonu v létě 2006 přinesl velké škody na obydlích a infrastruktuře (viz i
www.mzv.cz/beirut, kapitola Postkonfliktní obnova Libanonu). Došlo ke zničení na cca 30.000 bytovýchejednotek (o hodnotě cca 2,406 mld. USD), zničení či poškození 137 úseků silnic a 107 mostů (o celkové hodnotě 429 mil. USD), poškození 3 letišť (55 mil. USD), 34 škol a 5 nemocnic (34 mil. USD). Domy byly zničeny a poškozeny zejména na jižních územích Libanonu (1.489 budov) a na jižním předměstí Bejrútu (326 budov, z toho 269 v šíitské čtvrti Haret Hrejk). Poválečná obnova skrývá dle odhadů ekonomů oživení stavební intenzity na dobu kolem roku 1996.
Doprava:
Infrastruktura byla těžce poškozena občanskou válkou a její obnova tvoří již od roku 1990 nedílnou součást rekonstrukce země. Opětovně infrastruktura utrpěla vážné škody při nedávném válečném konfliktu mezi libanonským šíitským hnutím Hizbulláh a Izraelem v létě 2006. Libanonská Rada pro rozvoj a rekonstrukci CDR (Council for Development and Reconstruction) odhaduje tyto škody na na 958 mil. USD, přičemž 429 mil. USD spadá na 137 poničených silnic a 78 zničených a dalších 29 poškozených mostů, 55 mil. USD na 3 poničená letiště, 244 mil. USD na škody v energetice (včetně rozvodů, zásobníků na paliva, transformačních stanic apod.), 116 mil. USD na škody v telekomunikacích (zejména poničené vysílače) a 80 mil. USD na škody ve vodohospodářství (zejména poničené rozvody pitné vody a kanalizace).
Cestná doprava
Libanon disponuje 7.137 km silnic různých kategorií, a dalšími zhruba 10.000 km silnic, které správně spadají pod radnice. 756 km silnic tvoří mezinárodní silnice, 1.991 km silnice 1. třídy, 1.597 km silnice 2. třídy a 2.793 km místní silnice. Většina silnic neodpovídá mezinárodním standardům a vyžaduje stálou a finančně náročnou údržbu. Výstavba nových silnic patří k tradičním každoročním projektům plánů Rady pro rozvoj a rekonstrukci (CDR). Podle plánu projektů CDR pro léta 2003-2005 mělo být do výstavby a oprav silniční infrastruktury směřováno 227,14 mil. USD.
Poničení řady úseků silnic a mostů je důsledkem válečného konfliktu mezi libanonským šíitským hnutím Hizbulláh a Izraelem z léta 2006. CDR odhaduje tyto škody celkem na 429 mil. USD. Uvádí, že došlo k poničení 137 silnic a 107 mostů, přičemž 78 bylo zničeno. Kompletní seznam zničených mostů je k dispozici na obchodně-ekonomickém úseku Velvyslanectví v Bejrútu. K polovině září 2006 byla řada mostů nahrazena pontonovými či objížďkami. Hlavní trashejsou tak propustné, i když za cenu časových prodlev způsobených velkými dopravními zácpami. Obnova řady mostů bude sponzorována jak zahraničními, tak místními donory (politiky, bankami, velkými společnostmi; viz
www.mzv.cz/beirut, kapitola Poválečná obnova Libanonu).
K důležitým projektům v oblasti výstavby silniční infrastruktury před vypuknutím konfliktu v létě 2006 patří zejména projekt bejrútské městské dopravy (Beirut Urban Transport Project). Jeho cílem je usměrnění provozu v Bejrútu, modernizace veřejné dopravy, zlepšení propustnosti do Bejrútu z různých příjezdových směrů a regulování parkování na ulicích ve vybraných oblastech. Celková hodnota projektu je 115 mil. USD, velkou část těchto nákladů hradí Světová banka. Díky tomuto projektu byla v příjezdových oblastech do Bejrútu vystavěna řada mimoúrovňových křížení a nových víceproudových silnic dálničního typu. Dopravní propustnost města však nadále zůstává problémem a čeká na další urgentní řešení. Důvodem je velké množství aut (zaregistrovanýcheje kolem 3 mil., s prostředky veřejné dopravy, vozy taxi, nákladními a diplomatickými vozy celkový počet automobilů dosahuje odhadem až 4 mil.) soustředěných zejména do Bejrútu a jeho okolí a ne příliš fungující systém hromadné veřejné dopravy. Počet vozů na osobu/rodinu je jeden z nejvhejch na světě.
Na zajištění hromadné veřejné dopravy v Bejrútu participuje i společnost Karosa/Renault, která v letech 1996 a 1997 městu dodala 200 ks autobusů. Jejich provoz je však od počátku provázen řadou technických problémů, v současnosti je využíváno kolem pouhých 40 vozů. Vedle Karos využívá bejrútská městská hromadná doprava autobusy CAIO střední kapacity (licence Mercedes vyráběná v Brazílii), Berliet a Mitsubishi. Pro potřeby fungování městské hromadné dopravy vláda předpokládá v brzké době nákup 200 nových autobusů.
Další informace o dokončených a připravovaných projektech v oblasti silniční infrastrukturheje možné získat na
www.cdr.gov.lb.
Zdroj:
http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/li ... 328/35627/
Palestína
Stavebníctvo:
Federace palestinských průmyslových a obchodních komor odhaduje, že v letech 2003 a 2004 klesl průměrný počet zaměstnanců ve stavebnictví o 40%. Nejvíce utrpěly podniky s 10-25 zaměstnanci.
Doprava:
Infrastruktura byla po léta izr. okupace zanedbávána a dokonce ničena. Proto také po dlouhá léta velkou část veřejné insfrastruktury zabezpečovala UNRWA a nevládní organizace. Nyní je velká část projektů v infrastruktuře financována formou donorské pomoci včetně rekonstrukce projektů, zničených izr. útoky.
Náklady na rekonstrukci a rozvoj infrastruktury kryjí z cca 90% donorské země ve spolupráci s pal. institucí pro rekonstrukci PECDAR, PNS přispívá de facto symbolicky. Světová banka počítá, že v letech 2005-2008 bude do infrastruktury zainvestováno cca 500 mil. USD (v případě, že situace zůstane stejná) až 900 mil. USD (v případě, že dojde k pozitivnímu vývoji v pal.-izr. konfliktu).
Cestná doprava:
Navzdory obnově a budování místních a zemědělských silnic a cest v posledních 10 letech zůstává doprava jedním z největších problémů pal. ekonomiky. Pohyb lidí a zboží zůstává obtížný a nákladný a celkové řešení tohoto problému bude možné pouze v případě mírového řešení. ZB a G jsou oddělenhejejichejednotlivé části rozděleny na oblasti A,B a C (kam mají Pal. omezený přístup. Převážná část donorských projektů se soustředí na oblasti A a B. Tyto oblasti však na ZB nejsou teritoriálně kompaktní. Základem dopravní sítě jsou silnice vybudované před r. 1948 za britského mandátu, později udržované na základě priorit na různé úrovni. Síť vyžaduje rozsáhlé opravy (cca 50% je ve špatném stavu) a měla by umožnit spojení mezi cca 500 pal. obcemi na PÚ. Podle údajů World Bank z 12/2004 byla celková délka pozemních komunikací 5 220km, z toho 2870km s pevným povrchem, 2 400km s nezpevněným. Hlavní tahy představují 620km. Regionální cesty 850km, městské komunikace 1 400km. Izrael ovládá kromě interní dopravy i externí přístup na silnice do Egypta, Jordánska, Izr. i leteckou a námořní dopravu do těchto zemí.
Zdroj:
http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... na2005.doc
Sýria
Stavebníctvo:
Stavebnictví je doménou státních firem, které zabezpečují cca 70% celkové potřeby trhu a naprostou většinu státních zakázek. Soukromé firmhejsou sice flexibilnější a rychlejší (mají cca 4x kratší dodací lhůty oproti státním firmám), nicméně nemohou cenově konkurovat firmám státním, které mají levnější pracovní sílu i materiály vyráběné jinými státními firmami (např. cement). Vzhledem k jejich rychlosti, flexibilitě a vhej kvalitě prací se proto soukromé firmy zaměřují na individuální a družstevní bytovou výstavbu a dopravní projekty. Dodavatelsky náročnější stavby (továrny, hotely, rekreační centra) získávají většinou konsorcia zahraničních firem, z drtivé většiny arabských (Saudská Arábie, Egypt, Libanon). Podíl stavebnictví na tvorbě hrubého domácího produktu je nízký, v roce 2005 byl podle syrské statistiky 4%. Stavebnictví zaměstnává 12,5% práce schopného obyvatelstva.
Doprava:
Silniční síť je na relativně dobré úrovni, veškerá centra jsou propojena asfaltovými vozovkami, severojižní tahejordánská hranice-Aleppo) je dálničního charakteru. V r. 2004 dosáhla silniční síť 46 753 km. Vzhledem k vysokému celnímu a daňovému zatížení osobních vozidel je celkový počet automobilů katastrofálně nízký a řadí Sýrii s cca 23 automobily na 1000 obyvatel na poslední místo z arabských zemí (podle syrské statistiky celkem v r. 2004 bylo 829 tis. kusů, z toho 181 tis. osobních vozidel, 224 tis. vozů pick-up a 138 tis. nákladních vozidel). Drtivou většinu prodaných vozidel až do nedávna tvořily proto pick-upy a minivany, kde není clo tak vysoké. Tyto vozy si spotřebitelé upravovali na sedany. V roce 1999 se proto dovezlo jen cca 4.000 osobních, avšak 33.000 nákladních vozidel (včetně pick-upů), v roce 2004 byl dovoz osobních vozů 3.500 kusů a nákladních 22.000 kusů. Po zmírnění dovozních podmínek v červnu 2005 zaznamenal dovoz osobních vozidel značný nárůst. Dle údajů ministerstva ekonomikheje 40% vozového parku starší r. 1980 s tíživým dopadem na životní prostředí.V r. 1999 se Sýrie připojila k dohodě TIR.
Zdroj:
http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... ie0606.doc
Jordánsko
Stavebníctvo:
Bytová výstavba v roce 2005 prošla zajímavým vývojem, když meziročně mírně poklesl počet vydaných stavebních povolení, zároveň však o 13% vzrostl ukazatel zastavěné plochy. Tento zdánlivý rozpor jen potvrzuje všeobecně známý fakt, že hybateli stavebního trhu jsou zejména movití Iráčané, kteří se natrvalo usazují v Jordánsku. Tito jedinci investují své finanční prostředky do luxusní bytové výstavby, především pak do nově rostoucích rozlehlých vil v okolí Ammánu.
Takřka o 50 % vzrostl ukazatel zastavěné plochy v nebytové výstavbě. Zde jsou stimulátorem poptávky nově vznikající sklady či výrobní halhejež se staví v průmyslových zónách či v Aqabské volné zóně a dále i hotelové komplexy stavěné u Mrtvého moře či v Aqabském letovisku.
Masivní bytová výstavba je tradičně k zaznamenání zejména v Ammánu (36% veškerých stavebních povolení), v o něco menší míře pak i v průmyslovém Irbidu (20 %).
O nevídaném boomu ve stavebnictví výmluvně hovoří i finanční ukazatele: v roce 2005 vykázal realitní trh obrat ve výši 5 mld. USD, meziročně se jednalo o takřka 80%-ní nárůst!
Doprava:
Zeměpisná poloha předurčuje Jordánsko k úloze dopravního a komunikačního centra. Tento potenciál je využíván zejména nyní, tj. v období, kdy dochází k postupné rekonstrukci poválečného Iráku.
Silniční síť s pevným povrchem v délce cca 7.200 km je dostatečně hustá a na blízkovýchodní poměry i relativně kvalitní. V posledních letech bylo dobudováno nebo rekonstruováno několik důležitých spojení, výraznou silniční obměnou aktuálně prochází i na auta předimenzovaný Ammán, v brzké době se začne s výraznou silniční přestavbou průmyslové Zarqy.
Zdroj:
http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... ko0906.doc
Irak
Stavebníctvo:
V sektoru stavebnictví došlo v roce 2001 ke zjevnému oživení, a to zejména v oblasti bytové výstavby. Na základě rozhodnutí schváleného v červnu 2000 o zlepšení podmínek bydlení obyvatelstva, dle nichž mělo být zbudováno na 300 tisíc nových bytovýchejednotek, uvolnila vláda v rámci programu "ropa za potraviny" 750 mil. USD na nákup stavebních materiálů. Ještě v roce 2000 bylo vystavěno více než 8 mil. m2 obytné plochy a výstavba poskytla 267,000 pracovních míst. Stavební pozemky na zbudování bydlení pro jednu rodinu jsou přidělovány zdarma. Počet povolení k výstavbě nových obytných domů a rekonstrukcí domů existujících se zvýšil z 2,000 v roce 1996 na 17,140 za první čtyři měsíce roku 2001. Množství vydaných povolení v období od 1. května do 31. srpna 2001 dosáhlo 27,418, což představuje nárůst o 60% ve srovnání s předchozím čtyřměsíčním obdobím. Odhady pro rok 2001 hovoří o více než 18 mil. m2 obytné plochy, která představuovala 70.000 nových bytů.
Místní dodavatelský sektor však nebyl schopen udržet krok s poptávkou a ceny cementu a cihel rychle vzrostly. To způsobilo, že někteří ze stavebníků museli odložit nebo přerušit stavební nebo rekonstrukční práce. Aby byly pokryty rostoucí požadavky stavebního sektoru, hodlaly tři irácké cementárny zvýšit roční produkci cementu ze stávajících 6.0 mil. tun na 8.5 mil. tun.
Doprava:
V dopravním systému zaujímá vedoucí místo automobilová doprava. Silniční a dálniční síť o délce cca 40.000 km, která byla vystavěna zahraničními společnostmi ještě před zahejením sankcí, měla širokou vnitrostátní strukturu a dobré napojení na mezinárodní přechody. Bombardování v roce 1991 se zaměřilo na silnice a mosty a mnohé z nich zničilo (107 ze 132 mostů). Díky snaze irácké vlády se podařilo většinu z nich obnovit. Během roku 2000 bylo dodáno 1.786 ks nákladních automobilů, které sice napomohly rozšířit a obnovit více než 20 let starý automobilový park, avšak celková potřeba by byla mnohem vhej. V témže roce bylo dovezeno 12 mil. tun zboží, celková dopravní potřeba přepravy byla kalkulována mezi 25 -30 mil.tun.
Zdroj:
http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/ir ... 952/10763/
Irán
Stavebníctvo:
Stavebnictví je v současnosti nejdynamičtějším oborem průmyslové výroby v Íránu vykazující menší nárůst oproti roku 2001: v roce 2002 to bylo 19,6%, především v obytné výstavbě v městských aglomeracích. V samotném Teheránu bylo v roce 2001 vydáno 20.000 stavebních povolení (nárůst o 60,2% proti min.roku). Rozdělení celkových investic (29.218 mld. IRR) je 58% Teherán, 20% velká města, 26% menší města.
Nekoordinovaná výstavba v sev.části Teheránu nakonec vedla ke zjištění korupční aféry na magistrátu města Teherán a k následnému odstoupení celé rady a k novým volbám v roce 2003. Stavebnictví se na tvorbě HDP podílí 3,5%. Narůstající koncentrace ekonomicky aktivního obyvatelstva ve městech se projevuje rovněž i zvýšenou poptávkou po bydlení, což má za následek i nárůst nájemného a podnikání ve stavebnictví se stalo poměrně výnosnou metodou uložení volných prostředků i s ohledem na jejich ochranu před inflací. Otázkou zůstává, zda obrovský nárůst obytné výstavby nakonec trh s bydlením nepoškodí a nepovede ke zborcení trhu s nemovitostmi s následným drastickým propadem cen nemovitostí a nájmů.
Doprava:
Silnice - Hlavním silničním spojem (označení A-1) je silnice z Bázargánu (turecká hranice) přes Teherán na hranici s Afghánistánem. Další dálniční spoj (A-2) vede do Mirgave na pákistánské hranici (dále pak pokračuje na pakistánskou Quettu). Silnice Herát-Dughan vedoucí do Afgánistánu byla rekonstruována pro usnadnění návratu afghánských utečenců. Silnice z Isfahánu do ChUzestánu, jihozápadní naftařské provincie, je ve výstavbě. Silniční spojení mezi Mašhadem a Dušanbe (Tádžikistán) byla dokončena v roce 1992. Celková délka silnic je 79.243 km, z toho dálnic 890 km, 4 proudové silnice 2,738 km, silnice 1.třídy 3.676 km, okresní silnice 18.526 km. Silniční doprava je zcela dominantní, komunikace zejména v okolí velkých měst jsou silně přetíženy stále narůstajícím počtem nákladních i osobních automobilů.
Vozidla - Celkový počet registrovaných vozidel se blíží k 5,3 milionům a každoročně se zvyšuje. Počet registrací byl v roce 2002 cca 452.000 vozů, v roce 2003 to již bylo 837.000. Průměrné stáří automobilů - v roce 2002 uváděno 18 let - se sice oproti minulým letům snížilo prudkým nárůstem místní masívní výroby vozidel Peugeot a Kia, ale zastaralé typy nebyxly vyřazeny z provozu. Rozvoj silniční dopravy vedl k mnoha negativním jevům. Vyvolal velkou, stále rostoucí poptávku po pohonných látkách, silně přetížil stávající komunikace v íránských městech a způsobil obrovské znečištění ovzduší, především v Teheránu. Celková denní spotřeba benzínu v Íránu je 67 mil.litrů denně. Podle vládních odhadů roste spotřeba pohonných látek až o 12,5% ročně.
Dovozy osobních automobilů, byť oficiálně povolené v roce 2002, jsou ve skutečnosti silně omezeny komplikovanou procedurou a vysokým clem, které se pohybuje kolem 95% za vozidlo. Není vůbec možné dovést do země vozidlo starší než 15 let. Dále je zakázán dovoz osobních vozidel s dieselovým motorem.
Írán trpí mimořádně vysokou nehodovostí, na íránských silnicích zahyne každoročně více než 20.000 osob.
Zdroj:
http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... an0406.doc
Jemen
Stavebníctvo:
Stavebnictví je nápadně rychle rostoucím odvětvím jemenské ekonomiky a stavební boom se projevuje velkým počtem rozestavěných objektů. Jeho podíl (kolem 6%) na tvorbě HDP je již větší než u průmyslu. Jen mezi lety 2002 a 2004 se rozsah stavební výroby zdvojnásobil a v roce 2004 se vydalo skoro 8 tis. stavebních povolení, z toho přes 7 tis. pro stavbu nebo rozšíření obytných budov, což představovalo téměř 15 tis. nových bytovýchejednotek. Statistika přitom nezahrnuje stavební výkony na objektech zakonzervovaných během občanské války.
Nejpoužívanějším stavebním materiálem je beton a kámen. Nezanedbatelný je dosud také podíl tradiční hlíny (kolem 6%), který je například dvakrát vhej než podíl cihel.
Doprava:
V Jemenu není železnice, takže pro pozemní dopravu je rozhodující silniční síť, jejíž pátěř tvoří úseky Sanaá-Aden, Aden-Hodejda, Hodejda-Sanaá a Sanaá-Mukalla. Asfaltované silnice mají celkovou délku přes 10,5 tis. km a neasfaltované 13,5 tis. km. Většina odlehlých míst zejména v horských oblastecheje však dostupná pouze terénními vozidly. Vláda věnuje výstavbě silnic značnou pozornost, protože kromě předpokladu pro ekonomický rozvoj napomáhají výkonu státní správy ve vzdálenějších oblastech.
Zdroj:
http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... en0906.doc
Spolu: 11 štátov - nie je tu Kuvajt, je tu Jemen a ešte sem pridám ďalšiu podrobnú správu k Obnove Iraku po vojne v časti dopravná infraštruktúra.
... lebo zlta farba je v roznych statoch sveta (aj v F). 
