Dobrý kruhový objezd? Neoblíbený

[mcmillan]

Dobrý kruhový objezd? Neoblíbený

OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKY Řidiči a odborníci k nim mají odlišný přístup: šoféři považují za dobrý takový kruhový objezd, jímž mohou rychle projet, experti naopak ten, který každé auto zbrzdí. Rychlá jízda nákladních vozidel totiž dokáže i novou kruhovou křižovatku velmi zničit.

Jižní Morava - Už čtyři měsíce musejí řidiči jedoucí po hlavním tahu z Brna na Svitavy u Černé Hory zpomalit. Rychlý průjezd zde omezuje kruhový objezd, který nahradil nebezpečnou křižovatku. Část motoristů se nejspíš s tímto dopravním řešením odmítá smířit a okraje objezdu jsou od kol těžkých návěsů úplně zdemolované.

Je to chyba okružní křižovatky? Podle řidičů ano, podle dopravních expertů ne. „Černá Hora patří k těm povedeným,“ říká dopravní inženýr z brněnského Centra dopravního výzkumu Jaroslav Heinrich. Za zdemolované obrubníky křižovatky podle něho mohou řidiči těžkých kamionů. „Někteří z nich se očividně nemohou smířit s tím, že na okružní křižovatce musejí zpomalit. Když jedou rychle, koly někdy vjedou na obrubník,“ vysvětluje Heinrich.

Pohled řidičů a odborníků na bezpečnost dopravy na kruhové objezdy se zásadně liší ve více ohledech. Křižovatky, které řidiči považují za povedené a dobře průjezdné, odborníci kritizují a označují je jako nebezpečné.

Co je úzké, to je bezpečné

Jako příklad může sloužit kruhový objezd u brněnského hypermarketu Globus. Zbytečně široký jízdní pás, na který by se vešly dva pruhy, je zpackaný, přestože většina šoférů jej považuje za komfortní. „Zejména rameno křižovatky směrem na Ivanovice je doslova přeplácané asfaltem,“ popisuje Pavel Skládaný, který se problematikou okružních křižovatek v Centru dopravního výzkumu v Brně zabývá. „Co metr, to několik tisícikorun vyhozených oknem, nemluvě o tom, že chybí dělící ostrůvky, které pomohou zejména chodcům,“ doplnil.

Naopak kritizovaný černohorský okruh stejně jako „utažená“ křižovatka v Tišnově to vše mají. Právě proto, že je nelze projet rychle, je však řidiči nemají rádi.

„S návěsem nebo autobusem se tak člověk nevytočí,“ stěžuje si například jeden z řidičů tišnovské ČSAD. Jméno si nepřeje zveřejnit. „Tu křižovatku jsme sledovali a za několik hodin se nenašlo žádné vozidlo, které by nebylo schopné křižovatkou bez problémů projet,“ tvrdí ovšem Jaroslav Heinrich.

Bezpečné kruhové objezdy nemají řidiči v lásce

Řidiči se s odborníky rozcházejí takřka se stoprocentní spolehlivostí. Když dopravní inženýři označí větší ze dvou blanenských kruhových objezdů za nepovedený a naopak ten menší za zdařilý, řidiči je vnímají přesně naopak.

Špatné kruhové objezdy se totiž dají z pohledu řidiče mnohem jednodušeji projet. Při najíždění na ně nemusejí takřka pohnout volantem. Přes středovou vyvýšeninu bez problémů vidí to, co se děje na druhé straně objezdu, a nemají tak jediný důvod zpomalit. „Právě to je ale účel kruhového objezdu. Řidič musí mít pocit, že přijíždí do křižovatky. Když při vjezdu na objezd nemusí řidič točit volantem doprava, má větší tendenci nedat například přednost v jízdě autům jedoucím po okruhu,“ vysvětluje Pavel Skládaný. Při celkovém hodnocení přínosu kruhových křižovatek se už však řidiči s odborníky shodují. A například ti černohorští si nemohou kruhový objezd vynachválit. „Odbočit ráno na silnici I/43 od Černé Hory směrem na Boskovice bylo skoro nemožné a pořád tam čekala dlouhá kolona. Dnes nečeká nikdo, člověk přijede ke křižovatce a za pár vteřin je už na ní,“ pochvaluje si černohorský starosta Bohumil Hlavička.

O bývalé křižovatce smrti nyní policisté skoro nevědí

Podobně mluví i policisté. Zatímco v době, kdy v údolíčku u Černé Hory byla jen obhejná křižovatka, tam vyjížděla nehodovka často k závažným haváriím, při kterých umírali lidé včetně chodců, dnes o problematickém místě vůbec neví.

„Od listopadu tam určitě nebyla žádná vážná nehoda a je dost možné, že tam nedošlo k vůbec žádné nehodě,“ pochvaluje si kruhový objezd mluvčí blanenských policistů Miroslav Kovařík.

Podobnou zkušenost mají policisté ze všech okružních křižovatek. „Pokud tam jsou nějaké nehody, jsou to šťouchance bez zranění a se škodou do patnácti tisíc korun,“ říká Kovařík.

Za poslední rok přibylo v Jihomoravském kraji hned několik kruhových objezdů na menších silnicích i na hlavních tazích. Na silnici I/43 například vznikl kromě černohorské křižovatky kruhový objezd i v Letovicích. Zmiňované Blansko chce počet svých kruhových křižovatek v nejbližší době zdvojnásobit.

Do kvalit západoevropských zemí však České republice ještě pěkná řádka okruhů chybí. „Je jich tu výrazně méně. Ve Francii je rondelem řešeno několikanásobně víc křižovatek. Je to ale otázka vývoje, Česká republika Evropu rychle dohání,“ uvedl na podzimní konferenci bezpečnosti v dopravě Jean-Paul Chapellon z francouzského ministerstva dopravy.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava

Autor: JIŘÍ SMETANA

http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=058 ... a&c=701012