Konec Zemanova kanálu a vysokorychlostní tratě jako priorita

re-print článků souvisejících s problematikou dálnic, rychlostních komunikací a silnic

Moderátor: Moderátori

Konec Zemanova kanálu a vysokorychlostní tratě jako priorita

Odoslaťod bzzi » 11. Nov 2021 18:06

Konec Zemanova kanálu a vysokorychlostní tratě jako priorita. Popisujeme budoucnost dopravy pod novou vládou

https://denikn.cz/740520/konec-zemanova-kanalu-a-vysokorychlostni-trate-jako-priorita-popisujeme-budoucnost-dopravy-pod-novou-vladou/

Koalice Spolu a Pirátů a Starostů dokončily své programové prohlášení i rozdělení ministerstev. Ačkoliv o budoucím šéfovi resortu dopravy nebylo dlouho jasno, na místě usedne nejspíš Martin Kupka z ODS. Ten má před sebou celou řadu klíčových úkolů. Vyplývá to z programového prohlášení, které má Deník N k dispozici.

„Vrátíme Česko na železniční mapu Evropy. Z výstavby sítě vysokorychlostních tratí uděláme vládní prioritu. Rozšíříme současnou neúplnou koncepci VRT o další větve. Uvolněnou kapacitu koridorů využijeme pro nákladní železniční dopravu. (…) Zákonem ošetříme výstavbu VRT.“

Budoucí vládní koalice označuje vysokorychlostní železnice za vládní prioritu, navazuje tak na snahy předchozí vlády, která chtěla výstavbu VRT „urychlit“. Ministerstvo dopravy skutečně přišlo s plánem výstavby, současné odhady počítají s tím, že by první vlaky mohly na nových tratích vyjet do sedmi let. Aktuální plány nicméně nepočítají například s vybudováním VRT směrem na Mnichov, což by chtěla koalice změnit. Už před volbami to u Správy železnic prosazovalo vedení města Plzně, podle nějž by se tak průmyslové centrum stalo městem druhékategorie. Jeho primátorem je místopředseda ODS Martin Baxa. Zvláštní zákon zjednodušující výstavbu vysokorychlostních tratí má například Francie, jejíž model chce Česko při výstavbě použít.

Koalice chce rovněž přesunout na koleje část nákladní dopravy. Docílit toho chce například elektrifikací vleček, finančně chce ale také podpořit osobní železniční dopravu, například dotacemi na obnovu vozového parku. Rodící se vláda chce rovněž více liberalizovat prostředí na železnici, otevře ho tedy další konkurenci. Například ekonom Zdeněk Tomeš z Masarykovy univerzity nicméně upozorňuje, že pro další efektivní fungování železniční dopravy bude potřeba přinést také vhodný regulační rámec pro zabezpečení dopravy.

„Zastavíme práce na kanálu Dunaj–Odra–Labe a zrušíme jeho územní rezervy v dotčených obcích.“

Propojení evropských toků je snovým projektem prezidenta Miloše Zemana, odcházející vláda pomalu pokračovala v jeho přípravách, jak Deník N také v minulosti popsal. Nejdále se postoupilo v Moravskoslezském kraji, projekt se ale dotýká i dalších krajů. Z nich zaznívá kritika, která směřuje nejen na nejisté ekonomické a ekologické dopady projektu, samosprávám především vadí takzvané územní rezervy. V těchto oblastech řada obcí kvůli naplánovanému kanálu nemůže pokračovat s výstavbou, v minulosti na to upozorňoval například pardubický hejtman Martin Netolický. Kanál Dunaj–Odra–Labe je zároveň jediným projektem, který Česko zadalo do takzvaného spolku Trojmoří, jenž má podporovat rozvoj infrastruktury ve východní Evropě.

„Nabídku jednotné jízdenky (OneTicket) rozšíříme tak, aby zahrnovala všechny druhy veřejné dopravy.“

Systém jednotného tarifu, který v Česku funguje pod názvem OneTicket, spustilo ministerstvo dopravy v polovině loňského roku. Cílem je usnadnění cestování po železnici, kde působí více dopravců – s jízdenkou OneTicket mohou cestující využít spoj jakéhokoliv přepravce. Vládní dvojkoalice chce systém zavést také u jiných druhů dopravy, podobná jízdenka vznikla například v Rakousku. Již v průběhu října nicméně státní IT dopravní podnik CENDIS oznámil, že také on počítá s variantou rozšíření OneTicketu.

„Po odborném posouzení vlivu na bezpečnost provozu zvýšíme v úsecích, kde to bude možné, povolenou rychlost na dálnicích na 150 km/h.“

Téma zvýšení maximální rychlosti na dálnicích není nové, za minulých vlád se hovořilo například o navýšení rychlosti v některých úsecích na 160 kilometrů za hodinu. Změnu tehdy chtěla prosadit například vláda Mirka Topolánka. V roce 2013 pozdější návrh kritizoval například tehdejší ředitel dopravní policie Tomáš Lerch. „Kdybychom povolili vyšší rychlost u nějakého úseku o délce deseti či dvaceti kilometrů, je v uvozovkách nějaké to zrychlení, které by na té trase nastalo, naprosto minimální proti rizikům, jež by tam hrozila,“ řekl tehdy Lerch.

V rámci Evropy se nyní vedou debaty spíše o snižování rychlosti, kromě bezpečnosti je důvodem také dopad na životní prostředí. K snížení limitu přistoupilo například Nizozemsko, debaty se vedly také v Německu, které má jako jediná evropská země rychlost neomezenou. U západních sousedů nicméně dálnice bez limitů zůstanou.

„Vrátíme Drážní inspekci výkon státního dozoru. Nastavíme jasný harmonogram a nástroje financování pro zavádění ETCS a dalších bezpečnostních opatření na železnici.“

Státní dozor drážní inspekce nevykonává od jara roku 2017, místo toho se dozorem zabývají příslušné drážní správní úřady. Inspekce se tak zabývá pouze vyšetřováním nehod. ETCS je anglickou zkratkou pro evropský vlakový zabezpečovací systém, na který postupně přecházejí všechny země v Evropě. Ty musejí investovat do infrastruktury, dopravci pak do nových lokomotiv nebo modernizací těch stávajících. Ministerstvo dopravy v současnosti počítá s tím, že do roku 2030 za zavedení systému zaplatí asi 46 miliard korun. Resort rovněž počítá s tím, že hlavní koridory budou systémem pokryté do roku 2025, počítá přitom s podporou financování ze strany Evropské unie. „Protože to souvisí s evropskou interoperabilitou, chceme na to nasadit jednotlivé evropské fondy. Počítáme s tím, že teď je fáze, kdy na to Evropa finanční prostředky dává,“ řekl Radiožurnálu náměstek ministra dopravy Jan Sechter.

„Dokončíme proces odstranění nelegálních billboardů u dálnic.“

Reklamní plochy nesmí u dálnic stát od září 2017, od té doby jich sice zmizelo několik tisíc, další desítky nicméně v blízkosti silničních tepen zůstávají. Jak začátkem letošního roku řekl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Studecký, důvodem je také to, že u dálnic stále rostou billboardy nové. Bourání brzdí neznámí vlastníci a dlouhý legislativní proces. „Často se stává, že zařízení je odstraněno, ať už vlastníkem, nebo na základě výzvy silničního správního úřadu. Odstranění je zaevidováno, ale následně je na stejném místě obnoveno. ŘSD jej tedy opět zaeviduje jako nové zařízení a rozjede se nový proces,“ řekl České televizi Studecký.

„Vyhodnotíme zkušenosti s PPP na D4 a zvážíme využití tohoto nástroje u dalších projektů dopravní infrastruktury.“

Dálnice D4 byla prvním silničním projektem, který vznikl jako partnerství soukromého sektoru a státu. Ministerstvo dopravy se v rámci PPP zbaví rizika růstu nákladů, které tak přenese na investora, jenž dálnici postaví a bude ji také následující roky provozovat, za což mu stát bude platit. Projekty PPP sice pro stát mohou být méně rizikové, zároveň ale nemusí být finančně výhodné, což má ověřit právě analýza.

„Prioritní dálniční stavby jsou Pražský okruh, D35 a dokončení D1.“

Zatímco odcházející vláda Andreje Babiše hovořila o dokončení prakticky celé dálniční sítě (D1, D3, D4, D6, D7, D11, D35, D48, D49, D52, D55 a modernizace D1), pětikoalice v programu zmiňuje především tři klíčové dopravní stavby – Pražský okruh, D35 a dokončení D1. Dostavba Pražského okruhu se v posledních letech prodlužuje, zdržují ji především radnice na severu Prahy. Zbrzdění se týká ale také úseku 511 na jihovýchodě metropole. Před pěti lety se odhadovalo, že bude hotový v roce 2022. Nyní se počítá s dokončením v roce 2026. Se zpožděním se potýká také dálnice D35, která má být severní alternativou k dálnici D1 pro spojení Čech a Moravy.

„Pro financování silnic II. a III. tříd dáme od roku 2023 minimálně šest mld. ročně.“

Koalice chce zvýšit množství peněz, které stát dává do oprav silnic nižších úrovní. Tento závazek přislíbila i odcházející vláda, jež hovořila o částce čtyři miliardy korun. Koalice rovněž počítá s tím, že zvýší kapacity silnic I. třídy, které se mají stát alternativou k dálnici v místech, kde není intenzivní provoz. Řešit dopravu v blízkosti měst chce koalice řešit budováním parkovišť P+R, na která chce napojit městskou hromadnou dopravu.

„Zapojíme Českou republiku do evropského vesmírného programu.“

Součástí Evropského vesmírného programu je Česko od roku 2008, v Praze rovněž od letošního roku funguje Agentura Evropské unie pro kosmický program. „Praha jako sídlo Evropské agentury pro vesmírný program přináší příležitosti pro české firmy a startupy,“ píše nicméně koalice v programu.

Stručně:
    Vládní koalice dokončila programové prohlášení. Deník N ho má v plném znění k dispozici.
    Prioritou současné vlády budou vysokorychlostní železnice, koalice chce projekt rozšířit.
    Rovněž plánuje zvýšit rychlost na některých úsecích českých dálnic.
bzzi
zaslúžilý diskutujúci
 
Príspevky: 549
Obrázky: 30
Založený: 13. Máj 2010 16:35

Naspäť na Monitoring tisku

Kto je prítomný

Používatelia prezerajúci si toto fórum: Žiadny registrovaný používateľ a 5 hostí.