Slovenský Detroit aneb Co udělá Kia Slovakia

[Koksolam]

Slovenský Detroit aneb Co udělá Kia Slovakia

Velká investice korejské automobilky znamená nejen práci pro tisíce lidí, ale taky radikální změnu tváře regionu. Nic ale není zadarmo.

Kdyby nebylo prostranství mezi halami bohatě oseto trávou, dalo by se odhadovat, že to je plocha určená k pravidelným hromadným rozcvičkám zaměstnanců. Na rozdíl od některých asijských společností, které podnikají v České republice, v Tepličce u Žiliny management Kia Motors Slovakia (KMS) pracovníky nové automobilky k ničemu podobnému nepřesvědčil. "Nesetkalo se to s pochopením, tak je nenutíme," říká vedení. Jinak si ale pracovní sílu pochvaluje. "Naši slovenští zaměstnanci jsou vzdělaní, zkušení a zruční," hodnotí je Chang-Kyun Han, viceprezident KMS zodpovědný za oblast financí. Dodává, že nikoliv cena práce, ale právě tento aspekt, kvalifikovaní lidé, byli jedním z důležitých faktorů, které přivedly velkou korejskou automobilku do Žiliny. Dnes je tady zatím 1500 zaměstnanců, zájemců ale přišlo 20 tisíc. Region vykazuje míru nezaměstnanosti pod 8 %, přede dvěma lety to bylo deset.

Korejští manažeři nešetří velkými slovy. "Píšeme nové dějiny společnosti Kia i východní Evropy," říká Sang-Ho Moon, výrobní ředitel KMS. V souvislosti s novou automobilkou na Slovensku, kde bude začátkem prosince spuštěna sériová výroba vozů střední třídy s exotickým jménem Cee'd, používají superlativy jako "nejmodernější", "nejefektivnější", "nejekologičtější". Na výrobu tří set tisíc automobilů - takový počet jich bude od roku 2010 opouštět ročně brány zdejšího závodu - mají stačit tři tisíce lidí. Sto vozů na jednoho zaměstnance, každou minutu sjede z linky jeden vůz.

Jedná se o první evropský závod této korejské společnosti v Evropě. Odtud chce Kia zaplavit starý kontinent - nejprve modelem Cee'd, který také navrhli a zkonstruovali speciálně pro tento trh, pak přijdou další. Kia má v Německu vývojové a designérské centrum, připravuje otevření závodu v americké Georgii, rozšiřuje aktivity v Číně. Nejsilnější je stále doma v Jižní Koreji, ale hodlá se výrazně rozkročit. Růst prodeje ji řadí k nejdynamičtějším automobilovým výrobcům na světě. Na evropském trhu má sice zatím podíl jen necelá dvě procenta, ale to se může brzy změnit.

Jak je vidět i v závodě KMS, firma víc než na cokoliv jiného hledí na kvalitu - nechce už být spojována s lácí a nedokonalostí. Kontroluje jízdní vlastnosti každého vozu a v metodách práce se zřejmě inspirovala u Japonců. Že ji začínají brát velmi vážně i konkurenti, o tom svědčí mj. fakt, že před nedávnem se novým šéfdesignérem značky Kia stal renomovaný německý návrhář Peter Schreyer, který předtím pracoval pro koncern Volkswagen.

ABY MOTOR NENASTYDL. Počet robotů v některých halách vysoce převyšuje počet personálu. V karosárně je jich 310, všechny nové, většina z nich "made in Hyundai". I velká svařovací monstra pracují překvapivě tiše. Celý závod má pod dozorem sofistikovaný dispečink prostřednictvím kamer.
Lisovací linku obsluhují pouze tři lidé u operačního panelu, dva pracovníci kontrolují vizuálně kvalitu. Kromě toho prochází část vylisovaných dílů speciální robotickou kontrolou, která odhalí i okem neviditelné vady za méně než milisekundu.
V budoucnu by měly dvě lisovací linky vyrábět 65 různých karosářských dílů. Kdo by ale čekal, že výchozí surovina je z košických US Steel, je mimo. Plechy jsou z Německa, Francie nebo Jižní Koreje. US Steel prý dnes takové plechy, které Kia potřebuje, nevyrábí. Kdyby jim je ale nabídla a byly v potřebné kvalitě...

V montážní hale je konečně vidět na linkách i ženy. Celkem je jich v KMS 15 %, většina z nich je ale v administrativě, v kontrole nebo právě na montáži. Práce na montážní lince v KMS má podobná pravidla jako v Toyotě. Každý dělník-operátor tady musí, či může okamžitě zastavit linku, když zjistí nějaký problém. Ten se hned společně řeší.
Celá žilinská továrna má rozlohu 166 hektarů. Čtyři základní haly - lisovna, karosárna, lakovna i finální montáž - jsou postaveny do čtverce a ani vozidla, ani jednotlivé díly nemusejí v žádném stadiu výroby opouštět budovu. To platí i pro hnací ústrojí, i když motorárna je ve vedlejší hale. V areálu sídlí rovněž firma Hyundai Mobis (patří stejně jako Kia do skupiny Hyundai/Kia) vyrábějící podvozkové části. Ty se po kompletaci s agregátem dostávají do montážní haly na pásu skleněným tunelem. Není žádným tajemstvím, že Korejce k tomuto řešení vedly hlavně klimatické podmínky na Slovensku; zima pod Malou Fatrou je prý tuhá a nesvědčí ani lidem, ani komponentům.
Součástí areálu je i velká hala společnosti Hysco. I ta patří do skupiny Hyundai/Kia a zabývá se tzv. steel service: dováží plechy a provádí na nich některé základní úpravy.

PRVNÍ ZAMĚSTNANCI OD KONKURENCE. Dnešních 1500 zaměstnanců pracuje zatím na jednu směnu. Příští rok se počet pracovníků zvýší na dva tisíce a začne i druhá směna. Třísměnný provoz se má rozjet od roku 2009, v té době by mělo být dosaženo cílového stavu 3000 pracovníků a 300 tisíc vozů ročně.

Říká se, že prvních skoro dvě stě zaměstnanců do administrativy, ale i operátorů k linkám, sehnala Kia od konkurence. Lovila údajně v bratislavském Volkswagenu i v českých automobilkách. Pracovníci, kteří už mají zkušenost z automobilové výroby, jsou nenahraditelní, ale proškolením musejí projít všichni. V zásadě se nevyžaduje, aby měli zájemci o práci vyšší než základní vzdělání. Maturita není pro práci na lince podmínkou.
Více než 600 zaměstnanců se školilo přímo v Jižní Koreji. Mimochodem, až se výroba v Tepličce plně rozjede, měli by se tady zaučovat příští zaměstnanci sesterské automobilky Hyundai z Nošovic. Tam se závod začne stavět na jaře.

Je jasné, že sehnat dostatek kvalitní pracovní síly znamenalo nabídnout vyšší než v místě průměrný plat. Vedení KMS se k jeho úrovni nechce vyjadřovat, jen říká, že "průměrný plat operátora na lince značně převyšuje regionální průměr". Ten se podle našich zjištění pohybuje mezi 15 a 16 tisíci slovenských korun. V automobilce by tak mohli mít zaměstnanci (mimo vedení a administrativu vůbec) okolo 17 tisíc slovenských korun. Víc asi ne.
Všechny vyšší manažerské pozice v žilinském závodě si obsadili Korejci. Celkem je jich tady dnes okolo šedesátky. Časem by měli být zahraniční šéfové nahrazování slovenskými, ale určitě to nebude brzo.
Odbory v KMS zatím nejsou a nebude-li velký tlak, zřejmě ani nevzniknou. S těmi má korejská matka ty nejhorší zkušenosti. V korejských závodech se stávkuje každoročně, letos byly výpadky ve výrobě zvlášť velké a způsobily jak v Kia, tak v Hyundai mnohamilionové škody.

MOTORY ZA PŘEVODOVKY. Žilinský region si společnost Kia vybrala podle vlastních prohlášení kvůli kvalifikované pracovní síle, dobré dopravní infrastruktuře, blízkosti západních i východních evropských trhů, dostupnosti subdodavatelů... A že je tady levná pracovní síla? To podle Chang-Kyun Hana nehraje velkou roli. "Samozřejmě, že je pracovní síla na Slovensku levnější než v Koreji nebo v USA a taky levnější než v České republice. Ale teď, kdy ekonomika Slovenska rychle roste, i mzdy půjdou nahoru. V celkovém součtu nákladů na projekt nejsou personální náklady to nejdůležitější," říká Han a dodává, že zřízením výroby v Evropě společnost ušetří na dovozních poplatcích a desetiprocentních dovozních clech a získá značné logistické úspory.

Když se Kia ve finále rozhodovala, kde umístí svůj závod, ve hře bylo také Polsko, Maďarsko a Česko. "Tyhle země měly v mnohém stejné výhody, ale Slovensko prostě dostalo nejvíc bodů." Více než výhodné bude, až v Nošovicích začne vyrábět Hyundai. Obě firmy se budou dělit o subdodavatele, což může přinést úspory. Desítky partnerských podniků obou automobilek se už usídlily v průmyslových zónách po obou stranách hranice. Celkem má Kia okolo 50 evropských dodavatelů a deset korejských.

Vedení Kia odhaduje, že se v regionu postupně vytvoří až 10 tisíc nových pracovních míst, právě díky subdodavatelským firmám. Až se rozjede Hyundai, měly by se z Nošovic vozit do Žiliny převodovky a naopak motory z KMS by se měly uplatnit i v nošovických vozech Hyundai. Stačí už jen maličkost: vybudovat slušný dopravní tah mezi Nošovicemi a Žilinou.
Jak ale sami zástupci Kia přiznávají, při rozhodování o investici též vysoce ocenili velmi vstřícný postoj minulé slovenské vlády s premiérem Dzurindou. A pakliže dnes hovoří o dobré dopravní infrastruktuře, zřejmě mají na mysli tu, kterou jim minulý kabinet přislíbil a která se teď staví. Zatím se ale nedá říci, že by byl k žilinské fabrice příliš rychlý a pohodlný přístup.

CO MY VÁM, CO VY NÁM. Kvalitní komunikace je zatím jen podél dva kilometry dlouhého areálu, jinak se všechno ještě topí v bahně. Může za to počasí, ale především stavební ruch. Staví se všude - nejen v Tepličce. Investice mění tvář regionu. I žilinské letiště a jeho okolí se dočká - vždyť je pravděpodobné, že sem bude létat stále víc byznysmenů. Mimochodem, ČSA obnovily loni po 25 letech znovu linku Praha-Žilina. V zimě se létá každý den kromě soboty. Létají tady ATR 42 pro 46 cestujících, obsazenost linky je podle ČSA do 50 procent.

Přilákat miliardovou investici něco stojí. V Bratislavě to vědí moc dobře; tam se vedla dlouhá a složitá jednání vlády se zástupci investora. K tomu se ještě družily problémy s výkupem pozemků (který hradil stát), nakonec bylo nutné asi tři majitele vyvlastnit.
"Abychom dosáhli úspěchu, museli jsme jednat, občas jsme bojovali..." přiznal Ekonomu Chang-Kyun Han. Kia nejprve slíbila investici 800 milionů eur a produkci 200 tisíc vozů, poté zvýšila příslib na 1 miliardu (asi 35,5 mld. slovenských korun) a kapacitu na 300 tisíc vozů ročně. Podle viceprezidenta zatím bylo investováno asi 750 milionů eur. O tom, jaké pobídky poskytla slovenská vláda, ale mluvit nechce; říká, že dokument mezi oběma stranami je důvěrný.
Podle regulí Evropské unie může dostat investor v oblasti automobilového průmyslu veřejnou podporu maximálně ve výši 15 % celkové investice.

ŽIJEME TU JAK VOJÁCI. Okolo pobídek, které slíbila minulá vláda, bylo letos dost trapných tahanic, které určitě Slovensku nepomohly v očích zahraničních investorů.
Spekuluje se o tom, že za navýšením investice Kia byl právě fakt, že by se slíbená celková podpora ze strany slovenského státu do zmíněných 15 % nevešla.
Ačkoliv o tom vedení KMS nechce hovořit, je pravděpodobné, že Kia dostala pobídku v maximální výši, tedy kolem pěti miliard. Slovenská vláda nebo město Žilina mj. slíbily vykoupit a zainvestovat pozemek, kde bude závod stát, dokončit dálnici Bratislava-Žilina (ve výstavbě se zpožděním), postavit vzdělávací centrum (dokončeno, už funguje), postavit domky pro zaměstnance (staví se), manažerské vilky v Tepličce (částečně dokončeno) a "korejskou vesnici" nedaleko Bratislavy (včetně vily pro prezidenta za více než 8 milionů korun, několika tenisových kurtů, klubu, parkovišť, hřišť - vše ve výstavbě), nemocnici... Na výstavbu objektů pro Korejce dokonce slovenské ministerstvo hospodářství zřídilo speciální společnost s ručením omezeným, která to má na starosti. Některé objekty si pak prý Korejci odkoupí.

Vedlejší náklady zvyšuje fakt, že vysoce postavení manažeři mají domky jak u Žiliny, tak je budou mít i v Bratislavě, kde žijí jejich rodiny a kam se na víkend sami vracejí. Jinde než v hlavním městě by děti neměly příležitost navštěvovat mezinárodní školu a každodenní dojíždění by prý bylo příliš únavné.
Ti Korejci, kteří tráví na Slovensku už delší dobu, tvrdí, že zatím neměli moc volného času. "Nechci být workholik, ale trochu jsem," říká Han, který je na Slovensku od března 2004 (základní kámen KMS byl položen dubnu 2004). "Celý týden jsem tady a na víkend jedu za rodinou. Jsme tady jak vojáci."
Ale i kdyby měl víc času, asi by moc nevěděl co s ním. Sice rád leze po horách, ale to je tak všechno, co se dá v okolí Žiliny dělat. "Práce je tady velmi vzrušující, ale život je tady nudný," přiznává Han. Doufá však, že se to - i s přispěním Korejců - brzy změní.

Libuše Bautzová
Žilina


Kdo už tady je?
České a Slovenské republice se někdy s nadsázkou přezdívá středoevropský Detroit - ne kvůli počtu vyrobených aut celkem, ale díky rychlosti, s jakou se zvyšuje produkce. Slovensko bude brzy patřit v počtu vyrobených aut na obyvatele na samou špici pomyslného žebříčku. Podle prognóz analytiků z automobilového průmyslu se bude v roce 2010 produkovat v Česku 1,2 milionu aut a na Slovensku asi 850 tisíc. Jen samy automobilky (bez subdodavatelů) zaměstnají v ČR ve stejné době okolo 32 tisíc pracovníků, na Slovensku asi 14 tisíc.

Sedm let záruky
Do konce letošního roku vyrobí v Kia Motors Slovakia pět tisíc pětidvéřových hatchbacků Cee'd. K nim přibude příští rok kombi (sportywagon) a třídvéřový vůz (sportyhatch) a další model Sportage SUV. V plánu je i třetí modelová řada, zatím se ale neví, co to bude.
O zákazníky v segmentu střední třídy, kde je velká konkurence, prý nechce Kia Cee'd bojovat cenou, ale kvalitou. Nabízí na vozy sedmiletou záruku - pět let je na celý vůz a další dva roky na motor, převodovku a díly podvozku; to vše ale s limitem 150 tisíc najetých kilometrů. Na evropském trhu je to zatím ojedinělý marketingový tah. Delší záruka bude zřejmě lákavá pro ty, kdo po dvou, třech letech auto prodávají, resp. pro kupce ojetiny, na kterou se bude i nadále záruka vztahovat.

V Česku, kde se auto bude prodávat od poloviny prosince, se setká Cee'd v konkurenci se Škodou Octavií, Peugeotem 307, VW Golf, Toyotou Corolla, Fordem Focus a dalšími vozy. V ČR za vůz se základní výbavou (šest airbagů, pneumatiky Michelin, elektrické ovládání předních oken, audiosystém s přehráváním CD a MP3 nebo palubní počítač) a motorem 1.4 bude stát 339 980 českých korun. Podle Kyung-Hyeon Kima, prezidenta Kia Motors Czech, by automobilka ráda prodala v Česku v příštím roce tisíc vozů Cee'd. (V ČR má značka Kia podíl pod 2 %.) Pro Slovensko byla stanovena cena 429 000 slovenských korun, prodat by jich chtěli taky tisíc, což bude zřejmě těžký úkol. Celkem na evropském trhu chce Kia uplatnit příští rok 100 tisíc vozů Cee'd.
A proč Cee'd? Ce znamená Community of Europe, e'd evropský design.
Ale v přeneseném slova smyslu to prý může být jako "seed", semínko, které hodlá Kia zasít na evropský trh a nechat ho tady vyrůst.

LI

http://ekonom.ihned.cz/index.php?s1=4&s ... =d&article[id]=19865290