Stavebníctvo:
Stavební výroba po nižších růstech v letech 2003 a 2004 (2, resp. 5,8%) zaznamenala v roce 2005 16,6% růst. Největší pododvětví stavebního průmyslu – stavby z hotových konstrukcí a ostatní stavby – dosáhlo v roce 2005 růstu o 23,2%. Z ostatních staveb podpořila růst zejména výstavba dálnic. Počet dokončených staveb se v roce 2005 snížil oproti předchozímu období o 0,2%.
V největším měřítku vzrostla stavební výroba ve středním Maďarsku a severní nížinné části Maďarska, kde tamní firmy zvýšily stavební výrobu o 19,8, resp. 16,4%. Počet nově uzavřených smluv ve stavebnictví byl v roce 2005 o 5,9% nižší než v předchozím roce, avšak z toho počet smluv na stavbu budov vzrostl o 25,2%, přičemž pokles počet nových zakázek na ostatní stavby o 29%, což bylo částečně způsobeno tím, že v roce 2004 byla podepsána mimořádný objem smluv na obnovu silniční sítě a srovnávací základna byla tak vysoká.
Za 1-4/2006 vzrostla stavební výroba o 3,7% oproti srovnatelnému období minulého roku, především zrychlením staveb dálnic.
V prvním pololetí 2006 celkově stavební výroba poklesla o 1,7% oproti srovnatelnému období minulého roku. Pokles v sektoru stavebnictví jde na vrub poklesu stavby nových dálnic a rychlostních silnic.
Doprava:
Silniční síť a výstavba dálnic
Celkovou silniční síť v Maďarsku tvoří okolo 170 tisíc kilometrů silnic všech typů. Z nich necelých 20% patří do vlastnictví státu a ostatní samosprávám. Státní silniční síť však přenáší kolem 70% celkového silničního dopravního zatížení. Současnou síť rychlostních silničních komunikací tvořilo v říjnu 2005 574 km dálnic a 181,5 km rychlostních silnic nebo dálničních úseků takto provozovaných. Do roku 2007 by se podle stávajících plánů a rozestavěnosti měla síť dálnic a rychlostních silnic rozšířit o dalších 546 km. Masivní investování maďarské vlády do rozvoje silniční infrastruktury, které je jedním z hlavních motorů rozvoje stavebního průmyslu v posledních letech však značně zatěžuje státní rozpočet a je jednou z příčin nepříznivého vývoje jeho schodku. Tlak Evropské komise na maďarskou vládu ohledně plnění konvergenčního programu a z toho vyplývající potřeba reforem může vést ke zpomalení plánovaného tempa výstavby dálnic Vláda proto hledá způsoby, jak alternativně zajistit financování dálnic, aby ambiciózní plány mohly být dodrženy. Byla vytvořena státní a.s.ÁAK Rt. (Řízení a stavba dálnic), která si má brát úvěry na stavbu dálnic. ÁAK provozuje dálnice a stát jí platí roční poplatky. Vláda počítala, že tímto způsobem nebude muset být kolem 600 mld. HUF v létech 2005, 2006 a 2007 zahrnováno do státního rozpočtu, což podle ní umožňují i pravidla EU. ÁAK je totiž považována podle těchto pravidel za soukromou společnost, neboť od státu pochází méně než polovina jejich příjmů. Stávající státní a.s. Nemzeti Autopálya Rt. (Národní dálnice a.s.) založená již dříve pro řízení výstavby dálniční sítě předala stavbu dálnic právě ÁAK Rt. a bude pokračovat ve vyhlašování tendrů jako její agent. Dle stanoviska Eurostatu ze září 2005 však náklady na stavbu dálnic je nutné do státního rozpočtu započítat, což výraznou měnou přispělo k následné revizi rozpočtového schodku z 3,6% na 6,1% HDP, na čemž se dálnice podílejí 1,9%.
Vláda i přes aktivní účast státu při zabezpečování finančních prostředků nadále spoléhá při výstavbě dálnic v Maďarsku na projekty PPP (Public Private Partnership). V roce 2005 tak započala stavba 218 km dálnic. Státní pokladna by se měla na financování jejich výstavby podílet 45 mld. HUF, z unijních zdrojů by mělo přijít 21,3 mld.HUF a soukromý kapitál, formou PPP, by se měl finančně podílet sumou ve výši 200-250 mld.HUF.
Na dálnicích se platí za dálniční známky (zvané “matrica”) společně pro dálniční úseky M0, M1, M3, M5 a M7. Jejich ceny jsou k dispozici na
www.autopalya.hu .
Zdroj:
http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... ko1106.doc
