Stavebnictví je jednou z hlavních hnacích sil hospodářského růstu v Irsku. Sektor v letech 1994 – 2000 expandoval průměrným tempem 11% ročně. V průběhu roku 2001, 2002 a první pol. r. 2003 se nadprůměrné tempo růstu zpomalilo na cca 3 % ročně. Další expanze nastala až v roce 2003 spolu s mezinárodním ekonomickým oživením, růstem cen domácích rezidenčních nemovitostí a zvýšenou poptávkou po bydlení. Výstavba rezidenčních nemovitostí akcelerovala – výstup tohoto segmentu dosáhl v roce 2003 hodnoty 23,7 mld. Euro (21,3 mld. Euro v roce 2002). Sektor stavebnictví se podílí 21 % na tvorbě irského HNP. Ještě v roce 1994 činil tento podíl pouhých 13 %.
Řada nezávislých analýz se shoduje v tom, že stávající podíl stavebnictví na HNP (tj. kolem 20%) je s výhledem do dalších let udržitelný. Irsko má v letech 2005 a 2006 dosáhnout růstu HNP kolem 4,5%, disponuje nízkou mírou nezaměstnanosti, počet ekonomicky aktivních obyvatel roste a má stále značný infrastrukturní deficit.
Tři hlavní segmenty odvětví se na tvorbě výstupu v roce 2003 podílejí následovně: výstavba nových rezidenčních nemovitostí – 45%, všeobecné stavební práce (tj. včetně nerezidenční výstavby a sociální infrastruktury) – 15% a výstavba infrastruktury – 19%. Kolem 20% výstupu připadá na opravy a údržbu.
Zřejmě nejambicióznější plány má irská vláda v oblasti dopravy. V listopadu 2005 publikovala plán nazvaný “Transport 21”, který počítá v průběhu následujících deseti let s výdaji ve výši 34,4 mld. Euro (!) na dopravní infrastrukturu. Páteří celého návrhu je integrovaný systém veřejné dopravy pro Dublin, který bude zahrnovat sedm nových tras pro tramvaje Luas, dvě linky Metro a podzemní přestupní stanici na náměstí St. Stephen’s Green, která bude všechny linky propojovat. Plán obsahuje dokončení dálniční sítě a řady městských obchvatů, rozšíření vlakového spojení mezi hlavním městem a regiony, vybudování tzv. Atlantického koridoru, který propojí regionální centra Letterkenny, Sligo, Galway, Limerick, Cork a Waterford, a samozřejmě posílení frekvence veřejných autobusů. Realizace bude dle přepočtu stát kolem 9,4 mil. Euro každý den po příštích 10 let. Původní plány na výstavbu Metra počítaly se dvěma trasami o celkové délce až 70 km, z nichž zhruba pětina měla vést pod povrchem. Zbytek by tvořily nepřerušované cestovní koridory na povrhu, čímž se irské pojetí Metra blíží spíše příměstskému vlaku. Západní trasa by měla být zprovozněna ve třech fázích v letech 2010 – 2012, ukončení části severní trasy je projektováno rovněž kolem roku 2012.
Zdroj:
http://www.businessinfo.cz/files/2005/sti/Kap4