Stavebníctvo:
Srbsko: Stavebnictví se potýká s řadou vnitřních problémů, které se nedaří odstraňovat v potřebném tempu a kvalitě. Největší srbské stavební firmy jsou stále státní s nadbytkem zaměstnanců a zastaralými technologiemi. V investicích dominuje stát, který prostřednictvím republikového ředitelství silnic či srbských dráh investuje do oprav silniční a železniční sítě. Velká část infrastrukturních investic se odehrává s podporou Evropské investiční banky a EBRD. Na úrovni vlády spadá stavebnictví do gesce ministerstva pro investiční výstavbu.
Černá Hora: ČH buduje v současnosti především svoji dopravní infrastrukturu, např. peníze z privatizace Telekom Crna Gora (přes 110 mil. EUR) vložila do výstavby silnic. Snaží se také nalákat investory do výstavby hotelových objektů na černomořském pobřeží.
Doprava:
Silniční síť Srbska představují vozovky o celkové délce 40.845 km, z nichž: 5.525 km jsou dálnice a „tepny“, 11.540 km jsou regionální a 23.780 km místní vozovky. 32 % vozovek je starších než 20 let, pouze 14 % bylo zprovozněno před méně než 10 lety. 2.570 mostů představuje silniční plochu 772.000 km2, 214 z nich je na dálničních tazích. Nejdelší most u obce Beška vede přes řeku Dunaj: 2.265 m (cca 35 km od Bělehradu na cestě do Nového Sadu). Tunelů je v Srbsku 78 a nalézají se především na regionálních silnicích. Nejdelší tunel je dlouhý 775 m a 32 tunelů je delší než 100 m.
Pro automobilová vozidla se zahraniční registrací jsou ceny mýtného, vybírané na srbských dálnicích, zhruba dvojnásobné ve srovnání s domácími vozidly. EU požaduje rychlé odstranění této diskriminace, podle dostupných informací by se v několika krocích mělo zvýšit mýto především pro domácí nákladní vozidla. Konečná cena za 1 km cesty by tak pro nákladní vozidla měla dosáhnout úrovně okolo 5,5 eurocentu. Podle nejnovějších informací lze vyrovnání tarifů mýtného pro domácí a zahraniční vozidla očekávat po 1.1. 2007.
Srbsko v 90. letech 20. století ročně do silnic investovalo cca 0,3 % HDP, ostatní tranzitivní země střední a východní Evropy ve stejném období investovaly okolo 1 % HDP. Situace se začala zlepšovat v letech 2002 a 2003, přesto však zdaleka nedosahuje alespoň průměrné úrovně (podle názoru SB horší silnice v Evropě mají pouze Albánie a Bosna a Hercegovina). Podle údajů z inspekce, provedené v roce 1997, byl stav srbských silnic následující: 25 % v dobrém stavu, 19 % v přijatelném a 56 % ve špatném stavu. Od té doby je možné očekávat posuny maximálně mezi prvními dvěma skupinami, podíl špatných silnic zůstává přibližně stále stejný.
Mezi strategické priority vlády Srbska patří modernizace silničních a železničních komunikací na Koridoru 10 a 7 a investice v oblasti energetiky, kde se očekává vstup významných investorů, především nadnárodních společností působících v těchto oborech.
V oblasti silniční dopravy spravuje největší objem finančních prostředků rozpočtová organizace Silnice Srbska (srbsky: „Putevi Srbije“,
www.dzp.co.yu). Výstavbu nového mostu přes řeku Dunaj u obce Beška bude financovat EIB úvěrem 52 mil. EUR. Plánuje se vypsání tendrů na poskytnutí koncese na silničních úsecích Horgoš - Požega a Niš – Dimitrovgrad (84 km). Ministerstvo kapitálových investic plánuje i stavbu části dálnice na úseku Mali Požarevac – Topola – Požega – Čačak (122 km).
V rámci Národního investičního plánu bude do konce roku investováno do rozvoje infrastruktury a modernizace zařízení v různých srbských institucích cca 400 mil. EUR. Investiční plán předpokládá m.j. práce v oblasti silniční infrastruktury, výstavbu obchvatu kolem Bělehradu a rekonstrukci dálničního mostu „Gazela“. V první fázi výstavby objezdu bude vynaloženo 150 mil. EUR, přičemž srbská vláda poskytne 30 mil. EUR a zbývající částka bude financována na základě smluv s EBRD a EIB.
Bělehradský dopravní podnik (GSP Beograd) provozuje 1248 vozidel: 222 tramvají (z toho 195 ks českých KT 4), 126 trolejbusů a 900 autobusů. Vláda Japonska poskytla donaci 15 mil. EUR na nákup 93 autobusů (dodal MAN Turecko). Město si půjčuje u Evropské investiční banky (EIB) 182 mil. EUR, větší část prostředků bude investována do zlepšení úrovně tramvajové dopravy. Obnova tramvajové fáze má proběhnout ve čtyřech fázích, z celkové délky 33 km se má úplná výměna kolejí dotknout celkem 16,7 km. 120 tramvají má být zrekonstruováno a zmodernizováno. Součástí městských plánů je vybudování centra řízení městské dopravy.
Zdroj:
http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... ra1106.doc