Azia - Juzna Korea a Severna Korea - South and North Korea

všeobecná diskusia o diaľniciach a RK vo svete (okrem EÚ)

Moderátor: Moderátori

Azia - Juzna Korea a Severna Korea - South and North Korea

Odoslaťod Adaios » 30. Okt 2005 19:53

Ponukam linku na dialnicnu siet v Juznej Korei. :arrow:

Korea Highway Corporation - http://www.freeway.co.kr/eng/html/Corpo ... 01_01.html
Naposledy upravil Adaios dňa 04. Nov 2005 12:39, celkovo upravené 2 krát.
Adaios
Adaios
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 291
Založený: 05. Okt 2005 20:36

Severna Korea

Odoslaťod Adaios » 03. Nov 2005 19:27

Este si dovolim dat link na Severnu Koreu (Juzna sa snazi so Severnou spojit, takze by to nemalo prekazat, ze to je v tej istej teme), zial nenasiel som ziadny, ktory by fungoval, ale existuje oficialna stranka Severnej Korey, http://www.korea-dpr.com/ a tu vas jasne presvedcia, ze turisticky ruch tu je na 100%.

Ja som ten link az teraz objavil. :wink:

Inak Severnej Korei sa venovat nebudem. Priznam sa, ze neviem nic o tejto krajine a ani ma to nijako nezaujima, dokial sa tam nezmeni rezim, dokial ludia s tym nieco nespravia. :wink:
Naposledy upravil Adaios dňa 03. Nov 2005 20:46, celkovo upravené 1 krát.
Adaios
Adaios
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 291
Založený: 05. Okt 2005 20:36

Odoslaťod expwy » 03. Nov 2005 20:36

Inak dosť zaujímavá stránka o tej Severnej Kórei.
Táto propaganda je silná káva:
http://www.korea-dpr.com/unification.htm
http://www.korea-dpr.com/unification3.htm
30/2020 & VL 6 & TP 117/118 - systémový prístup k pravidlám cestnej premávky a DZ
Obrázok používateľa
expwy
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 183
Založený: 08. Apr 2005 09:30

Odoslaťod Adaios » 08. Nov 2005 11:48

MH napísal:Inak dosť zaujímavá stránka o tej Severnej Kórei.
Táto propaganda je silná káva:
http://www.korea-dpr.com/unification.htm
http://www.korea-dpr.com/unification3.htm


Ale je tam dost vela videa a hudby - narodnostne zvyky a tradicie atd.

Samozrejme, ze tam je aj dost vela propagandy. A ja by som bol zvedavy, kolko "domacich" ma k dispozici net a moze si tie stranky pozriet ... :roll:

Ako vravim, ja o Severnej Korei viac informovat nebudem. Ale dal som to do jednej temy, pretoze je nejaka sanca, ze raz sa toto uzemie cele spoji a bude len jedna Korea - nieco ako v Nemecku - a tam by sa potom aj stavali dialnice atd. a treba byt pripraveny v ramci temy. :wink:
Adaios
Adaios
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 291
Založený: 05. Okt 2005 20:36

Odoslaťod Adaios » 26. Jan 2006 22:08

Takto vyzera dopravna situacia v hlavnom meste Juznej Korey, Soule:

http://www.dialnice.info/album_page.php?pic_id=744 ... 8)
Adaios
Adaios
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 291
Založený: 05. Okt 2005 20:36

Odoslaťod Gardenboy » 26. Feb 2006 00:09

Ja len chcem poznamenať, že Severná Kórea vôbec nepôsobí chudobne. V hlavnom meste sú krásne vysoké budovy (možno ich pomenovať mrakodrapy???) a v krajine sú vybudované šesťprúdové dialnice. Škoda len že na nich nie sú žiadne autá :roll: . Inak si pozrite hlavné mesto Severnej Korei na Google earth je tam celkom kvalitná fotografia.

Čo sa tíka tých stránok a propagandy....no neviem, či sa mám viac smiať, alebo smiať.
Gardenboy
návštevník
 
Príspevky: 43
Založený: 24. Okt 2005 13:23
Bydlisko: Wall street, New york, USA

Odoslaťod Gardenboy » 26. Feb 2006 00:17

http://www.korea-dpr.com/gallery/view_p ... 004&id=abb

pozrite sa pls blizsie na tu elektricku na prvom obrazku dolu ...

http://www.imhd.sk/ke/index.php?w=372f2 ... 21f8f0f525

... a na tuto ... ta podoba :lol: :lol: :lol:
Gardenboy
návštevník
 
Príspevky: 43
Založený: 24. Okt 2005 13:23
Bydlisko: Wall street, New york, USA

Odoslaťod Lenny » 26. Feb 2006 00:23

Gardenboy napísal:http://www.korea-dpr.com/gallery/view_photo.php?full=1&set_albumName=KFA-International-March-for-Koreas-Peace-and-Reunification%2C-2004&id=abb

pozrite sa pls blizsie na tu elektricku na prvom obrazku dolu ...

http://www.imhd.sk/ke/index.php?w=372f2 ... 21f8f0f525

... a na tuto ... ta podoba :lol: :lol: :lol:


Pchongjang na té fotce se velmi podobá městské výstavbě v období komunismu u nás. Podobný gigantický styl.

Ta tramvaje je stejná. :D

K severokorejským dálnicím, v loni byly na státní návštěvě česká delegace a byla reportáž o životě v této zemi. Po dálnici jezdí cyklisti a chodci, auta se tam téměř nevyskytují. Policajti řídí dopravu na křižovatkách a skoro žádná tam podle reportáže nejezdí. :D
Lenny - Búrka Thór bude zurit na zemi
Lenny
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 85
Založený: 19. Júl 2005 22:09
Bydlisko: CZ - tam na druhém břehu Moravy

Odoslaťod Adaios » 26. Feb 2006 00:49

Lenny napísal:K severokorejským dálnicím, v loni byly na státní návštěvě česká delegace a byla reportáž o životě v této zemi. Po dálnici jezdí cyklisti a chodci, auta se tam téměř nevyskytují. Policajti řídí dopravu na křižovatkách a skoro žádná tam podle reportáže nejezdí. :D


Neviem aka reportaz to bola, ale realita je uz dost ina :arrow:

Vyrabaju sa tam auta lacnejsie nez v SR, kdekolvek na svete. Lacne auta (neviem znacku) "made in North Korea" dotovane statom, stavaju sa tam dialnice aj cesty a pomaly sa zaplnaju. Hlavne len vyvolenymi ludmi z vedenia statu, co je ale dost vela ludi.

Pisat o zivote v tomto state je vsak narocne a nie je to lahke. Zivot pre 60% obyvatelov nie je lahke ale co je najhorsie oni ani nevedia ze by sa mohli mat lepsie. Maju 1 000 000 vojakov. K tomu zodpovedajuce dalsie zbrane a aj ked nie su na urovni USA tak ich vernost je taka silna ze sa stavaju so svojimi podzemnymi tunelami neprekonatelny. Vydieraju svet jadrovymi zbranami ale vlastne nie svet ale Rusko a Cinu - a na tieto staty Severna Korea nezautoci. Preto je to zatial relativne OK.

Ludia su tam hladni, nepoznaju internet, nema kazdy TV a uz vobec nie auto - prezident nechodi v obleku ale chodi ako normalny obcan - ale urcite tak nezije.

A policia :?: - na kazdom mieste, v kazdom meste, na kazdej ceste, v kazdej budove sa nachadza vojak alebo tajny policajt - nie je potom potrebne aby bola nejaka policia. Ona ale existuje len nie je vidiet. Nie je vidiet novinarom, kameraman zo zahranicia - davno je sledovany kazdy krok od letiska/pristavu. Na vsetko treba povolenie a takmer vsade ja zakaz fotografovania a natacania filmu a ked - tak len s povolenim a v blizkosti je "policajt" ktory nie je vidiet, ...
Adaios
Adaios
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 291
Založený: 05. Okt 2005 20:36

Odoslaťod Lenny » 26. Feb 2006 14:26

V Severní Koreji žijí v 50. letech. Co až přijde kapitalismus?

Pchjongjang, Soul - Severokorejci, obklopení archaickým světem hesel, plakátů, revolučního nadšení z 50. let a technikou jen o málo mladší, tak zuřivě bojují proti kapitalismu, že až přijde, nebudou v něm umět žít.
Pak Song-čor z Pchjongjangu je třináctiletý chlapec. Působí inteligentně. Když odpovídá na otázky cizince, mluví rychle, ale jakmile se dostane na neznámou půdu, vůbec neví, co by řekl. Naučili ho papouškovat, ne samostatně uvažovat.
Do jaké země by ses chtěl podívat? zní otázka. Odpovědí je mlčení. Nikdy ho nic takového nenapadlo. Nemá představu.
Podobný problém mají Severokorejci, jimž se podařilo uprchnout na jih. Jsou většinou ztraceni v zemi téměř neomezené svobody, zmateni mobilními telefony, dálkovými ovladači, peněžními automaty a dalšími věcmi, o nichž předtím nikdy neslyšeli. „Nejsou připraveni na to, co najdou na druhé straně,“ říká Li Sung-man, vysokoškolský učitel ze Soulu, který se specializuje na uprchlíky ze severu. „Kvůli komunistické indoktrinaci vůbec netuší, jak funguje reálný svět,“ říká. Trauma může způsobit i obhejná automatická pračka. Jenže jsou i horší věci.
Uprchlíci nejsou zvyklí na konkurenci v práci, protože doma jim řekli, co mají dělat, a výkon se nevyžadoval. Iniciativa nebyla na místě, vždy jim řekli, co a jak mají udělat. „Mnozí pak přijdou o práci, protože jsou pro ostatní přítěží,“ říká jeden diplomat v Soulu.
Sever a jih jsou dva světy na jednom poloostrově. Noviny v Jižní Koreji popisovaly Severokorejce, kteří nemohou poradit dětem s úkoly, protože neznají nic z historie a politiky. Z citátů Velkého vůdce Kim Ir-sena se na jihu nezkouší. Jednu starší ženu ze severu šokovala reklama na bikiny a milenci líbající se na veřejnosti.
Je to varování. Do sjednocení, které bylo dříve na Korejském poloostrově mantrou, se dnes nikdo nehrne. Za padesát let se obě části země vzdálily víc, než by se zdálo. Dokonce i Korea a korejština se teď řekne v obou zemích úplně jinak.
„Politici na jihu velmi pečlivě sledují, jak se spojuje západ a východ Německa,“ říká diplomat. „Východní Němci věděli dobře, co se děje na Západě, protože to sledovali v televizi a byli v kontaktu, přesto mají problémy. V Soulu už vědí, že tady by to bylo daleko horší. Sever je hermeticky uzavřen.“ Až jednou sjednocení přijde, experti odhadují, že může stát tisíc miliard dolarů. Uprchlíci jsou takovou zkouškou nanečisto.

27.05.2005 - MILAN VODIČKA - str. 08 MF DNES


Den v KLDR, v zemi, kde zítra znamená včera

Pchjongjang - Řeklo by se obhejná večerní procházka.
Jenže jsem v Severní Koreji. V zemi, kde lidé nesmějí mít auto a nemohou mluvit s cizinci. Cizinci nesmějí fotit sochy velikého vůdce Kim Ir-sena v detailu, jen vcelku. A nesmějí vycházet sami na ulici.
A tak jdu ven.
Když mám za sebou nějakých třicet metrů a ztratím se v temnotě hlavního města Pchjongjangu, věřím, že jsem to zvládl. Průvodci, kteří jsou s námi na každém kroku, zůstali někde v hotelové hale. Proklouzl jsem.
A v tu chvíli jsem vkročil do města duchů.
Bylo kolem desáté večer, ale ulice byly pusté a bezútěšné. Temné tak, jak si to člověk odjinud neumí představit.
Po širokém bulváru neprojede jediné auto, aby rozčíslo tmu.
Nesvítí jediný obchod. Okna domů kalně mžourají a zářivky blikají, protože uvnitř je napětí jen na slabou žárovku.
Byl jsem v samém centru skoro dvoumilionové metropole přísně uzavřené země, jejíž lidé věří, že žijí v ráji na zemi.
Občas se ze tmy vynoří obrys člověka. Když zjistí, že proti němu kráčí cizinec, neškubne sebou, jak bych očekával. Ani po mně zvědavě nekouká. Jako by míjel duch ducha. Prostě tam pro ně vůbec nejsem.
Za zatáčkou konečně uvidím světlo, a tudíž život. Cosi září. Neonový obraz Kim Ir-sena na průčelí nádraží.
Pokračování na str. A12

V KLDR, zemi, kde zítra znamená včera
Reportáž MF DNES o tom, jak v Severní Koreji není kromě tmy skoro nic a jak holčičkám vymývají mozky
Pokračování ze str. 1
Když se vracím kolem paneláků, okny občas zaslechnu hlasy a zahlédnu obrazy Kim Ir-sena a jeho nástupce Kim Čong-ila, jak visí na zdi bytů.
Udělám si malý test. Když někoho potkám, pozdravím a ptám se na cestu do hotelu. Cizinec, který se ztratil. Nikdo mi neporadí. Někteří mladí lidé rozhodí rukama a potřesou hlavou, jeden mladík se usměje. Ale starší lidi, a těch je většina, vůbec nezajímá, že na ně mluvím. Nepohnou hlavou. Ani nezpomalí a jdou dál.

Propagandisté v akci

Život najdu až na rýžovém poli. Rudé praporky vlají ve větru na hrázích nad bahnitou vodou, propagandistická brigáda tlačí kárku s nápisem "Více potu pro lepší budoucnost" a zapojuje magnetofon a mikrofon k amplionům.
Vodou rýžoviště se plahočí asi dvacet sehnutých starších žen. Propagandistky jsou čtyři krásné, mladé dívky. Zcela nové modré oblečky, čisté holínky a na hlavách rudé kšiltovky.
Barva je správná, ale z revolučního hlediska mají zásadní chybu. Je na nich znak firmy Nike.
"To nevadí, řekli jim, že je to golfová hůl," usmívá se průvodce.
Jedna z dívek začíná cosi odříkávat do mikrofonu. Její hlas se nese nad zády žen brodících se bahnem a vodou. "Přeje jim úspěšnou práci, radí, jak nejlépe pracovat, a oznamuje jména těch nejlepších," říká průvodce.
Po hrázi mezi rýžovišti se vracejí z polí skupiny žen, některé nesou velkou rudou vlajku. V čele jednoho zástupu kráčí žena s bubínkem, a když vidí cizince, začne na něj hrát a tančit.
Později se ptám jedenadvacetileté propagandistky Choe Jong-Suk, zda ji to baví: "Ano, to je přece důležitá práce."
V Severní Koreji právě vrcholí boj o zrno. Přesazuje se rýže. Lidé znalí poměrů říkali, že každá volná ruka byla odvelena do polí. Hudebníci ze symfonického orchestru rovněž, takže jejich koncert pro delegaci českých poslanců byl do poslední chvíle nejistý.
Pak však přece jen muzikanti, kteří si celý den máčeli prsty ve vodě při přesazování rýže, zahráli. Korejci šeptali, že to bylo prý na přímluvu samotného soudruha Kim Čong-ila, vládce země. Na rýži byl také ředitel odboru ministerstva zahraničí, který má na starosti Česko. Severní Korea v 90. letech prošla hladomorem, jemuž podle zdrženlivých odhadů padlo za oběť více než milion lidí. Nemůže se opakovat? Místopředseda zemědělského družstva Čoe Jong-ho stojí v obleku, v němž má odznáček Kim Ir-sena, na hrázi a říká, že ne. "Tehdy se sešlo mnoho ran najednou: bylo sucho, pak záplavy. A zmizel socialistický trh, takže jsme nedostávali stroje a hnojivo."
Hovoří rozumně. Ptám se, zda by třeba nebylo užitečnější, kdyby dívky z propagandistické brigády vypnuly ampliony a šly přímo na pole. Odpoví mi úsměvem a gestem, jímž uklidňujeme bloudy: "Ne, takhle přece pomáhají zvyšovat výkon těm ostatním."
Tohle družstvo je úspěšné. Kim Ir-sen tady byl pětaosmdesátkrát.
Jeho obrovská bronzová socha stojí u vchodu do vsi. Od ní vede chodník obložený mramorovými obrubníky přímo mezi pole se zeleninou. Kolem projíždí toyota s ampliony a vyhrává budovatelské disko, které je tak nakažlivé, že ruce podvědomě hledají nejbližší motyku.
Poblíž je na kopečku transparent s nápisem "Ať naše rýže roste".

Dálnice jen pro pěší

Jedeme po rychlostní silnici, po níž nejede nikdo rychle. Nejede po ní totiž vůbec nikdo.
Snažím se počítat auta v protisměru. Po čtvrthodině toho nechávám. Projelo jedno.
Jindy projíždíme dálnicí širokou jako řeka. V každém směru pět jízdních pruhů. Jsme tam jediné auto. Potkat jiný vůz, to je jako míjet loď uprostřed Atlantiku.
Aut je tak málo, že když v této zemi někoho přejedou, musí mít opravdu velký pech.
Ale silnice je přesto živá. Jezdí po ní cyklisté, voják převádí stádo koz, přebíhají děti. Lidé se baví uprostřed jízdní dráhy.
Dívky uklízejí krajnice a v pečlivě sestřihaném středovém pruhu rozvěšují rudé vlaječky.
Jak se blížíme k Pchjongjangu, provoz zesiluje. Ovšem jen ten pěší. Najednou chápu: v Severní Koreji postavili dálnice, aby lidé mohli chodit po krajnicích.
Podobných pomníků gigantomanie je mnoho. Nad metropolí stojí vrak hotelu, který měl být nejvyšší budovou světa. Jenže došly peníze, a tak je tato mrtvá pyramida mezi všemi pomníky režimu tím nejvýmluvnějším.
Dokonale zapadá do země, která má neopravitelnou poruchu. Tváří se, že zítra se bude tančit všude. Ale zítra znamená včera.
Lidé sedí na bobku na chodnících a čekají na autobusy, které nepřijíždějí. Jedna žena se opírá o lopatu. Muž nese přes rameno palici údernických rozměrů. Starší drobná paní sedí na lavičce, aby si mohla ulevit, protože nese těžký náklad. Provazy má kolem ramen přivázány celé dveře.
Na Pchjongjangu je vidět, že byl kdysi velkoryse plánovaným městem. Jeho architektura je stalinská, ale na někoho mohla udělat dojem svou masivností.
Město je neobhejně čisté - ale důvodem je spíš to, že lidé už nemají co házet na zem.
Disneyland stalinismu. Bezbarvé město bez aut a městského ruchu. Lidé chodí většinou pěšky. Nikdo se neusmívá a nikdo nehovoří. Jako by všichni byli staženi do svých vlastních světů.
Je to absurdní divadlo světa, který neexistuje, ale přesto se tváří, že je tady. Na křižovatkách, jimiž neprojíždějí skoro žádná auta, stojí dopravní policistky. Energickými gesty zastavují provoz a uvolňují křižovatku i tehdy, když vůbec nikdo nejede.
Jednou jsem přecházel přes pustou ulici a slyším píšťalku. Pak zazněla ještě hlasitěji. Rozhlížel jsem se, co se kde děje. Pak jsem pochopil, že policistka píská na mě.
Přestože v dohledu nebylo žádné auto, přinutila mě vrátit se a sejít do podchodu.
Věci nefungují, ale systém ano. Vlezl jsem do jednoho rozpadajícího se dvacetipatrového paneláku, kam jsem nesměl. Výtah sice nejezdil (a bylo vidět, že skončil už dávno), ale v kukani bděle číhala žena zastupující Velkého bratra.
Systém funguje a lidé mu věří. "Není to jako u nás, kdy panovala schizofrenie. Tady lidé vůbec nevědí, jak to vypadá jinde. Věří, že oba Kimové jsou bozi a celý svět jim je závidí," říká cizinec, který žil dobu v KLDR. Skoro každý dospělý Korejec má na hrudi odznáček Kim Ir-sena. "Korejský lid je hrdý na svého Velikého vůdce, a proto má stále na paměti, že Kim Ir-sen je stále v jeho srdcích," říká místopředseda družstva.

Nechte prodavačky spát

Šel jsem nakupovat do obchodního domu a dopadlo to dost trapně. Vzbudil jsem prodavačku.
Spala v oddělení nábytku, které bylo hned vedle šicích strojů a pánských košil.
Není pravda, že v KLDR nemají žádné pořádné zboží. Například tam lze koupit velikého vycpaného orla. S ostatními věcmi je to horší. V regálech je jen základní zboží, šampony vedle bloků a dlouhých řad nádobí. Regály jsou plné, ale je to tím, že je zaplňuje třeba stejný druh hrnce. Jsou zaprášené, protože takové zboží nakupuje málokdo.
A tak není divu, že jsem ten den vyrušil ještě jednu prodavačku. Hrála na kytaru.
To znamená, že na celém patře jsem byl jediný zákazník.
Ale pak jsem přijel do tržnice Tomil, kde bylo všechno jinak. Tady byl povolen maličký zárodek kapitalismu. Režim povolil soukromníky. Prodavačky nespaly ani nebrnkaly, ale rvaly se o mě. Nabízely mi zboží od bot, kufrů, psího masa až po britské cigarety a med a na kalkulačce vyťukaly cenu. Málem jsem koupil kachnu. Kim Myong-ok mi ji vnucovala za výhodnou cenu. Pak mi vysvětlila, jak obchoduje. "Koupila jsem ji za 3500 wonů a vydělám na ní stovku."
To není moc, ale těch kachen prodá v průměru dvanáct denně. Její čistý měsíční zisk je asi 20 000 wonů, což je na KLDR víc než královský příjem. Z našeho pohledu je to pakatel. Tady je to cena dvou ojetých kol. Kolo je obrovský majetek. Nové stojí sto tisíc. Většina lidí by na něj musela pracovat několik let.

Když holčičky zpívají

KLDR vypadá jako skanzen stalinismu a člověku je až k smíchu, protože má opravdu komické rysy. Když se dostanete k dětem, smích vás přejde. Z komedie je tragédie.
Copaté holčičky z 1. školy ve čtvrti Morandong právě hrají krásnou píseň. Elektrické kytary, bubny jako pro Ringo Starra, k tomu zvláštní tradiční drnkací nástroj. Sladká melodie. Hrají, zpívají a usmívají se na nás černýma očima. Jsou ohromně milé. Ptám se, jak se píseň jmenuje. "O velikém vojevůdci, soudruhu Kim Čong-ilovi," říká průvodce.
Další píseň má název "Je nejlepší naše země, kde se dá volně učit".
Na další už jsem se neptal, protože jsem se bál, že byla o vyměňování stranických průkazů.
Ty holčičky byly hezky oblečené, vypadaly vymydleně - a měly vymyté mozky. Prožívaly krásné dětství. Nachytali je na krásné melodie a nacpali jim do hlavy strašlivá slova. Známe to sami dobře.
Ve stejné škole visí plakát v angličtině, na němž mají žáci nové obraty. Tady jsou: "přinutit USA, aby platily cenu krve", "srazit pýchu USA", "operační velitelské centrum". Nad tím vším je napsáno: "Cizí jazyk je zbraň pro život a boj." O tom, že se s ním třeba i mohou domluvit neznámí lidé, tam nestojí nic.
Ve škole je spousta plakátů o válce a boji s Američany.
V Dětském paláci se učí ozdobné písmo třináctiletý Pak Song-čor. Neumí odpovědět na otázku, kde leží Česko a která země je největším přítelem KLDR. Ví však, co je to Amerika. "Myslím, že je to imperialismus. Náš nepřítel, ale i nepřítel celého světa."
Jako spousta dětí má na krku rudý šátek a na paži hodnostní označení.
Maličké děti v družstvu, kde byl Kim Ir-sen pětaosmdesátkrát, jsou na hodnosti ještě malé. Zatím jen pochodují pod dohledem učitelky, která je řídí megafonem.
Děti v omšelém zábavním parku na kraji Pchjongjangu mají jen šátky. Sedí na veliké houpačce ve stejných bílých košilích a stejných rudých šátcích. Jsou šťastné. Pohybují se dopředu a dozadu. Dopředu a dozadu. Všechny stejně.

26.05.2005 - MILAN VODIČKA - str. 01 MF DNES
Lenny - Búrka Thór bude zurit na zemi
Lenny
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 85
Založený: 19. Júl 2005 22:09
Bydlisko: CZ - tam na druhém břehu Moravy

Odoslaťod Gardenboy » 27. Feb 2006 14:37

Silne mi to pripomína film 1984. Možno preto, že ten film je práve o tom.
Gardenboy
návštevník
 
Príspevky: 43
Založený: 24. Okt 2005 13:23
Bydlisko: Wall street, New york, USA

Odoslaťod Lenny » 27. Feb 2006 16:12

Gardenboy napísal:Silne mi to pripomína film 1984. Možno preto, že ten film je práve o tom.


Asi se soudruzi trochu inspirovali Orwellovým 1984, které napsal v roce 1948.
Lenny - Búrka Thór bude zurit na zemi
Lenny
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 85
Založený: 19. Júl 2005 22:09
Bydlisko: CZ - tam na druhém břehu Moravy

Odoslaťod Adaios » 03. Mar 2006 20:26

Lenny,

po tych novych dialniciach realne jazdia auta - len dialnice nie su vobec plne. :wink:
Adaios
Adaios
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 291
Založený: 05. Okt 2005 20:36

Odoslaťod Branco » 07. Aug 2006 19:35

Dy, tak toto je vskutku bonus - diaľnica v severenej Kórei :shock: :

http://www.dialnice.info/album_page.php?pic_id=1250
Branco
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 135
Založený: 06. Feb 2005 01:54

Odoslaťod Dialniciar » 07. Aug 2006 20:26

Branco napísal:Dy, tak toto je vskutku bonus - diaľnica v severenej Kórei :shock: :

http://www.dialnice.info/album_page.php?pic_id=1250


Čo je na tom, že tam majú diaľnice ? Akurát nemajú autá. :lol:
Dialniciar
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 304
Založený: 23. Jún 2005 19:16

Odoslaťod Andrej » 07. Aug 2006 23:03

Branco napísal:Dy, tak toto je vskutku bonus - diaľnica v severenej Kórei :shock: :

http://www.dialnice.info/album_page.php?pic_id=1250


Severna Korea je velmi znama tym, ze maju dokonca 8-pruhove dialnice a su uplne prazdne, prevaza sa po nich len vladna delegacia :lol:
Andrej
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 608
Založený: 08. Feb 2005 16:57

Odoslaťod Dialniciar » 07. Aug 2006 23:04

Andrej napísal:
Branco napísal:Dy, tak toto je vskutku bonus - diaľnica v severenej Kórei :shock: :

http://www.dialnice.info/album_page.php?pic_id=1250


Severna Korea je velmi znama tym, ze maju dokonca 8-pruhove dialnice a su uplne prazdne, prevaza sa po nich len vladna delegacia :lol:


Kim sa rád vozí vo vlaku. :lol:
Dialniciar
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 304
Založený: 23. Jún 2005 19:16

Stavebníctvo a cestná doprava v Južnej Kóree do roku 2006

Odoslaťod Dialniciar » 15. Dec 2006 11:56

Stavebníctvo:

Stavebnictví zaznamenávalo prudký růst v 90. letech zejména díky vládním projektům výstavby silnic a dálnic a státní politiky bytové výstavby (600 000 bytových jednotek ročně). Finanční krize měla negativní dopad na celkovou výstavbu, poslední statistické údaje již ukazují na rostoucí prodej stavebních zařízení v KR (bagry 10,8 %, nakladače 11,0 % ) a svědčí o jeho oživení. Dynamika bytové výstavby poněkud stagnuje, což je způsobeno růstem cen novostaveb (způsobenému nejen vysokou cenou pozemků, ale i novými stavebními materiály a poptávkou), který spolu s liberalizací trhu nemovitostmi přispěl ke zpomalení dynamiky odvětví. Údaje o počtu celkově postavených objektů ukazují, že od r.2002 dochází k setrvalému poklesu počtu postavených budov - z 200.094 objektů (rok 2002) na 134.649 objektů v r.2005. Údaje o celkové ploše postavených objektů pak signalizují posun k výstavbě budov s menší plochou (v r.2002 průměr 1440 m2 na 1 budovu, roce 2005 pak 1210 m2) Celkově plocha nově postavených budov v roce 2005 představovala 111.506 tis. m2, což znamená pokles o 5,1 %.

V oblasti průmyslové výstavby představoval v roce 2005 celkový objem zakázek v tuzemsku cca 85,2 mld. USD (meziroční nárůst o 9,5 %), když objem zakázek veřejného sektoru se mírně zvýšil (o 1,6 %) na 22,6 mld. USD, zatímco zakázky privátního sektoru vzrostly o 17,3 %. Stejně jako v předchozích letech tak využívá stavebnictví expanzivní vládní fiskální politiky, jejímž cílem je působit proti hospodářskému poklesu.

Právě slabší domácí poptávka přinutila korejské firmy agresivněji usilovat o zahraniční stavební zakázky, které dnes hrají významnou roli pro korejské firmy a jejichž objem v posledních letech narůstá. Objednávky jsou značně teritoriálně diverzifikované - hlavní teritoria jsou Blízký východ a jihovýchodní Asie. Podle posledně zveřejněných statistických údajů z celkového objemu 7,5 mld. USD zahraničních zakázek v roce 2004 (pro rok 2005 existují neoficiální odhady 10,9 mld. USD), směřovalo na Blízký východ 3,6 mld. USD, do asijských zemí 2,3 mld. USD, do Evropy 805 mil. USD, do Afriky 712 mil. USD a 135 mil. USD do oblasti Ameriky a Pacifiku.

Nárůst cen ropy přispěl ke zvýšení stavebních objednávek ze strany zemí produkujících ropu, a daří se tak částečně překonat stagnaci po nuceném odchodu a zakonzervování staveb na Blízkém východě v důsledku války proti terorismu.

Vzhledem k vládnímu plánu na výstavbu nového administrativního města v provincii Severní Chungcheong, kam by bylo přemístěno i 12 ministerstev a dalších 30 státem řízených organizací ze Soulu, lze očekávat již od příštího roku výrazné oživení stavební produkce včetně synergického efektu v dalších odvětvích.

Podrobnější oborové statistiky jsou umístěny na stránkách Ministerstva stavebnictví a dopravy KR (www.moct.go.kr), nevýhodou jsou ale u některých tabulek popisky pouze v korejštině. Relevantní informace lze získat také na stránce Korejské stavební asociace (Construction Association of Korea - www.cak.or.kr), která aktuálně sdružuje 6827 stavebních firem.

Doprava:

Objem přepravních služeb, vybavení, přepravených osob a karga narůstal poměrně stabilně během posledních tří desetiletí, současně s růstem objemů domácího obchodu, exportu a importu.

Podle statistik Ministerstva stavebnictví a dopravy KR (www.moct.go.kr) byla v roce 2004 vnitrozemská osobní doprava realizována ze 75,4 % po silnici, 0,2 % letecky, 7,6 % po železnici, 16,7 % metrem (Soul, Busan, Daegu a Incheon), 0,1 % lodí. Mezinárodní osobní doprava je možná pouze letecky (93,7 % včetně tranzitujících cestujících) a lodí (6,3 %).
Nákladní doprava je realizována ze 76,4 % po silnici, 17 % po vodě, 6,6 % po železnici, letecky 0,1%. V mezinárodní nákladní přepravě zboží je realizováno lodní dopravou 99,7 % a letecky 0,3 % celkového objemu.

Na území Korejské republiky je rozsáhlá a hustá síť velkokapacitních dálnic, které spojují všechna významná města. Ke konci roku 2004 bylo v KR celkem 100 278 km komunikací, z nichž 2 923 km má dálniční charakter (National Expressway) a 14 246 km charakter rychlostních komunikací (National Highway). V zemi bylo na konci roku 2005 registrováno 15,4 mil. automobilů, z toho osobních automobilů 71,6 %, autobusů 7,7 % a nákladních automobilů 20,4 % a speciálních vozidel 0,3 %.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/ko ... 243/25114/
Dialniciar
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 304
Založený: 23. Jún 2005 19:16

Stavebníctvo a doprava v Severnej Kóree do roku 2006

Odoslaťod Dialniciar » 15. Dec 2006 11:59

Stavebníctvo:

V KLDR dnes fungují tři velké a řada malých cementáren. Jedná se o cementárnu Sunho s kapacitou 150 tis. tun, Sangwon s výrobou 1,5 mil. tun a Sunchon s produkcí 1 mil. tun cementu. Celková výroba cementu je odhadována na 4 mil. tun.

Mezi největší stavební projekty, dokončené v roce 2004, patří vodní přehrada Oram. V KLDR bylo v letech 2003-2004 postaveno 100 000 místností (tvořící byty, kanceláře a další prostory) a v hlavním městě byly opraveny domy podél hlavních tříd.

Doprava:

Dopravní infrastrukturu tvoří cca 5 300 km železnic, 24 000 km silnic a 2 253 km vodních cest většinou splavných jen pro malé lodě. Námořní flotilu tvoří 105 lodí, nejznámější přístavy jsou Ch'ongjin, Haeju, Hungnam, Kimch'aek, Kosong, Najin, Namp'o, Sinuiju, Songnim, Sonbong, Ungsang a Wonsan. Kapacita přístavů je odhadována na 35,5 mil tun nakládky.

KLDR má jedno mezinárodní letiště a dvě pro domácí linky, ale doprava je velmi omezena. Domácí letecká společnost Air Koryo zajišťuje letecké spojení s Pekingem (dvakrát týdně), Vladivostokem a Shenyangem (jednou až dvakrát týdně). V zemi je řada polních letišť a přistávacích ploch pro vojenská letadla.

Železniční spojení je značně nespolehlivé a je přednostně zajišťováno do míst, kde je ho právě nejvíce potřeba. Již počátkem tohoto století ruští experti konstatovali, že zejména mnoho mostů a tunelů hrozí zřícením. Opravné práce měly začít v roce 2003, ale vzhledem k hospodářským problémům nezačaly dodnes. Řešením je vybudování tranzitního koridoru spojujícího Rusko a Korejskou republiku. Výstavba sice symbolicky začala, ale jde velmi pomalu.

Na základě mezikorejských rozhovorů v červnu 2004 bylo rozhodnuto otevřít na každé straně 7 přístavů pro lodě druhé země. Jedná se o důležitý průlom, protože dopravu mezi zeměmi zajišťovaly lodě třetích států a přímé spojení bylo možné jen v případě dopravy materiálu při katastrofách. Dohoda se vztahuje na severokorejské přístavy Nampo, Rajin, Kosong, Haeju, Wonsan, Hungnam a Chongjin. V Korejské republice půjde např. o přístavy Pusan, Incheon a Kunsan. Částečnš je realizováno i lokální propojení železnice na hranici KLDR a Koresjké republiky.

V červnu 2004 byla zahájena pravidelná autobusová doprava mezi Pchjongjangem a příhraničním čínským městem Dandong. Linka je v provozu ve všední dny a je provozována společně korejskou firmou Chosun Echo Transportation a čínskou Dandong´ Chinese International Travel Agency. Vzdálenost je cca 250 km a cesta trvá 5 - 6 hodin. Autobusová doprava je dokladem rozšiřujících se obchodních styků s Čínou. KLDR hodlá s čínskou stranou v Dandongu vybudovat i sklady pro zboží přicházející vodní cestou.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... dr1006.doc
Dialniciar
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 304
Založený: 23. Jún 2005 19:16

Re: Stavebníctvo a cestná doprava v Južnej Kóree do roku 200

Odoslaťod Branco » 29. Nov 2007 19:32

Dialniciar napísal:Doprava:

Objem přepravních služeb, vybavení, přepravených osob a karga narůstal poměrně stabilně během posledních tří desetiletí, současně s růstem objemů domácího obchodu, exportu a importu.

Podle statistik Ministerstva stavebnictví a dopravy KR (www.moct.go.kr) byla v roce 2004 vnitrozemská osobní doprava realizována ze 75,4 % po silnici, 0,2 % letecky, 7,6 % po železnici, 16,7 % metrem (Soul, Busan, Daegu a Incheon), 0,1 % lodí. Mezinárodní osobní doprava je možná pouze letecky (93,7 % včetně tranzitujících cestujících) a lodí (6,3 %).
Nákladní doprava je realizována ze 76,4 % po silnici, 17 % po vodě, 6,6 % po železnici, letecky 0,1%. V mezinárodní nákladní přepravě zboží je realizováno lodní dopravou 99,7 % a letecky 0,3 % celkového objemu.

Na území Korejské republiky je rozsáhlá a hustá síť velkokapacitních dálnic, které spojují všechna významná města. Ke konci roku 2004 bylo v KR celkem 100 278 km komunikací, z nichž 2 923 km má dálniční charakter (National Expressway) a 14 246 km charakter rychlostních komunikací (National Highway). V zemi bylo na konci roku 2005 registrováno 15,4 mil. automobilů, z toho osobních automobilů 71,6 %, autobusů 7,7 % a nákladních automobilů 20,4 % a speciálních vozidel 0,3 %.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/ko ... 243/25114/


Pridávam ešte niekoľko faktov o diaľničnej sieti v Južnej Kórei:

Od roku 2001 diaľničná sieť má systém číslovania, podobný systému v Spojených štátoch. Hlavné ťahy majú dvojciferné číslovanie, diaľnice sever-juh nepárne čísla a východ-západ párne. 5 hlavných diaľníc má číslovanie, končiace číslom 0, alebo 5. Veľajšie komunikácie majú trojciferné číslovanie, kde prvé dve čísla predstavujú číslo hlavného ťahu. Čísla od 70 do 99 sú rezervované pre prípad zjednotenia oboch Kóreí.

The Gyeongbu Expressway má číslo 1 a je to prvá a najdôležitejšia diaľnica v južnej Kórei. Je postavená v sedemdesiatych rokoch a najviac dopravne zaťaženou trasou na poloostrove. S celkovou dĺžkou 428 km vedie od Soulu k prístavu Busan na juhu krajiny.

A keďže ca. 3000 km na 50 miliónovú pomerne husto osídlenú krajinu nie je dosť, súčasná i plánovaná diaľničná sieť vyzerá nasledovne: :arrow:
http://content.answers.com/main/content/wp/en/c/c1/Koreanexpresswaymap.gif
Branco
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 135
Založený: 06. Feb 2005 01:54

Re: Stavebníctvo a cestná doprava v Južnej Kóree do roku 200

Odoslaťod Dialniciar » 21. Dec 2007 16:52

Branco napísal:A keďže ca. 3000 km na 50 miliónovú pomerne husto osídlenú krajinu nie je dosť, súčasná i plánovaná diaľničná sieť vyzerá nasledovne


To je však podobný problém ako napr. na Slovensku, že aj u nás sa plánuje vzhľadom na počet obyvateľov a vyspelosť krajiny (člen EÚ, NATO, OECD) primálo diaľnic a všetko ostatné sú rýchlostné cesty.

V Južnej Kóree je k 1.1.2007 približne 24.000 km: diaľnice, rýchlostné cesty, mestské okruhy na 2+2 a viac pruhov, takže v podstate počet je aj dostatočný, lebo tvorí 1/4 všetkých ciest, ktoré v krajine sú. :idea: :idea:

Najväčšia priorita je zameraná na ďalšie diaľnice, to je pravda, ale to je možno 40% časť priorít, lebohlavný záber smeruje na prestavanie rýchlostných ciest na diaľnice a zároveň zvýšenie počtu pruhov a dominovať budú hlavne stavby pod zemou, aby na povrchu bol možný rozvoj pre iné stavby (obmedzenosť územia).
Dialniciar
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 304
Založený: 23. Jún 2005 19:16

Re: Stavebníctvo a cestná doprava v Južnej Kóree do roku 200

Odoslaťod Dialniciar » 21. Dec 2007 16:53

Dialniciar napísal:V Južnej Kóree je k 1.1.2007 približne 24.000 km: diaľnice, rýchlostné cesty, mestské okruhy na 2+2 a viac pruhov, takže v podstate počet je aj dostatočný, lebo tvorí 1/4 všetkých ciest, ktoré v krajine sú. :idea: :idea:


Myslel som samoszrejme len cesty so spevneným povrchom.
Dialniciar
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 304
Založený: 23. Jún 2005 19:16

Re: Azia - Juzna Korea a Severna Korea - South and North Korea

Odoslaťod kraken » 23. Feb 2010 15:13

Tak nedávno začalo mapování Severní Koreje.

Odkaz tu:

http://www.google.com/mapmaker

Ale tam lze mapovat i jiné země, které teď pro mapování jsou otevřeny - nebudu je vyjmenovávat.

Pokud chcete mapovat, zaregistrujte se.
Obrázok používateľa
kraken
pokročilý diskutujúci
 
Príspevky: 375
Založený: 25. Aug 2008 13:14
Bydlisko: Czechoslovakia (CS)

Re: Azia - Juzna Korea a Severna Korea - South and North Kor

Odoslaťod kraken » 14. Máj 2010 21:57

Pokud vás zajimá, na které straně se jezdí v Severní Koreji, tak je to

vpravo
Obrázok používateľa
kraken
pokročilý diskutujúci
 
Príspevky: 375
Založený: 25. Aug 2008 13:14
Bydlisko: Czechoslovakia (CS)

Re: Azia - Juzna Korea a Severna Korea - South and North Kor

Odoslaťod ANDi » 26. Okt 2015 16:22

Obrázok používateľa
ANDi
veterán fóra
 
Príspevky: > 1000
Obrázky: 1142
Založený: 14. Júl 2012 16:12


Naspäť na Diaľnice a RK vo svete

Kto je prítomný

Používatelia prezerajúci si toto fórum: Žiadny registrovaný používateľ a 6 hostí.