R 43, město, kraj a my

[Marty]

Zdroj: Lidové noviny - Brno 1.6.2007

Autor: JIŘÍ ZLATUŠKA, senátor, člen Rady města Brna

BRNĚNSKÝ ÚHEL POHLEDU

Trasování rychlostní komunikace R 43 budí oprávněnou pozornost. Až donedávna se počítalo s jedinou "možnou" variantou pro tah Brno-Svitavy, a to po trase za protektorátu plánované a zčásti i postavené "německé" dálnici Vídeň-Vratislav.
Kritici, kteří mají na své straně i nebývalých zhruba 35 tisíc podpisů, namítají, že Brno potřebuje dálniční komunikaci, která bude trasována jako obchvat města, nikoli průtah sídlištěm, které je srovnatelné s okresním městem. Zastánci "tradičního" řešení argumentují dlouhodobými záměry i vysokým stupněm připravenosti plánů na dostavění za války zastavené stavby.
Jihomoravský kraj užívá argument plánů trasy "německé" dálnice i při prosazování spojení Brna s Vídní trasou R 52. I zde kraj dlouho tvrdil, že je vše důkladně připravováno a že úvahy o jiném vedení by výstavbu spojení jen oddálily. Kritická zpráva ombudsmana však tento postup staví do úplně jiného světla: Kraj při zvažování alternativ nepostupuje ve shodě s možnostmi, které předvídá zákon, vybírá trasu na základě politického zadání a svým postupem popírá smysl a účel strategického výběry koridorů.
Podobně se před časem vyjádřila i Evropská komise, což může blokovat potřebné finance.
Existují vážné důvody k obavám, že průtah Bystrcí povede k podobným koncům. R 43 je součástí transevropské dopravní sítě, jako taková je zahrnuta v přístupové smlouvě k EU. Evropský parlament ale pro tyto tahy rozhodl, že musí "míjet sídelní útvary na trasách stanovených sítí". To trasa přes Bystrc nesplňuje, nemluvě o požadavku korektně posoudit možné trasy ve smyslu postupu územního plánování, nikoli prosadit politicky apriorně vybranou trasu za pomoci poštvávání městských částí jedné proti druhejihomoravský kraj prohrál již několik soudních sporů s aktivisty, a krajský úřad lze bez rozpaků označit za usvědčeného viníka nekorektního postupu souvisejícího s územním plánováním i respektováním postojů veřejnosti, které předepisují nejen naše zákony, ale i mezinárodní smlouvy, konkrétně Aarhuská úmluva.
Zadání variantního zpracování územního plánu města Brna přispívá k možnosti najít spolu s krajem alternativu vedení R 43, která tranzitní kamionovou dopravu ve směru sever-jih povede mimo území města Brna a z Bystrce a komunikace údolím Svratky neudělá další vstupní bod, kterým bude dálková doprava vjíždět do města. Obchvat města přes Boskovickou brázdu může negativně zasáhnout menší počet obyvatel, z hlediska odlehčení stávajících severo-jižních tras bude přínos pro zbytek města zhruba stejný, bez zbytečné zátěže Bystrce či Bosonoh.
Variantní zpracování územního plánu nevede k otázce, zda silnici R 43 stavět, ale kudy ji vést. Projíždějící transevropská doprava na území města nepatří. Snažme se na této tezi nalézt shodu města s krajem. Ušetříme si do budoucna kritiku ze strany ombudsmana. Výrazně se omezí i riziko, že na významné silniční tahy nebude možné užít evropské peníze a finance budou chybět na infrastrukturní stavby, které Brno také potřebuje. Obchvat města Boskovickou brázdou nepřinese z hlediska tranzitní kamionové dopravy ostatním městským částem menší úlevu, než pošleme-li tyto kamiony přes Bystrc. Variantní zadání územního plánu může umožnit nepředpojaté a skutečně koncepční strategické rozhodnutí.

http://www.modernibrno.cz/aktualita.htm?aktualita=5659