Ražby tunelu Klimkovice skončí v dubnu 2006

[Adaios]

http://www.metrostav.cz/cz/aktuality/ak ... il?id=1155


Ražby tunelu Klimkovice skončí v dubnu 2006

datum: 12. 12. 2005
médium: Konstrukce, Břetislav Polák

Tunel Klimkovice (součást stavby trasy dálnice D47, stavba 4707 Bílovec - Ostrava, Rudná) je ve dvou samostatných tubusech tak, aby mezi oběmi tunelovými rourami byl zachován dostatečně stabilní a únosný horninový pilíř, niveleta je vedena ve stoupání +0,6 % směrem na Ostravu.

Směrově je trasa jízdního pásu situována do navazujících pravostranných směrových oblouků o poloměrech větších 3 000 m.

V trase obou tunelových tubusů jsou umístěny nouzové zálivy v polovině délky tunelu, dále je navrženo pět spojek tunelových tubusů. V souladu s tuzemskými a evropskými směrnicemi o minimálních bezpečnostních požadavcích na tunely transevropské silniční sítě byl přidán jeden výklenek jako SOS skříň. Tím byl splněn požadavek na minimální vzájemnou vzdálenost SOS skříňí 150 m (nyní jich tedy je v každé tunelové troubě šest). Tubusy jsou označeny jako tunel A a B, tunel A je ve směru od Brna do Ostravy pravý.

Tunel A 1 076,826 m: * 169,522 m hloubená část, * ražená část 857,444 m, Tunel B 1 088,09 m: * 170,107 m hloubená část, * ražená část 867,896 m.

TECHNICKÉ PARAMETRY * prostorové uspořádání tunelu: - šířka vozovky mezi obrubníky 9 500 mm, - oboustranné nouzové chodníky šířky min. 1 100 mm, - výška průjezdného průřezu nad vozovkou 4 800 mm.
* prostorové uspořádání tunelu v místě nouzových zálivů: - šířka vozovky mezi obrubníky 9 500 + 1 250 = 10 750 mm, - oboustranné nouzové chodníky šířky min. 1 100 mm, - výška průjezdného průřezu nad vozovkou 4 800 mm.

Prostorové uspořádání tunelových spojek je odvozeno z funkce tunelových spojek, do kterých jsou umístěny vzájemně oddělené únikové chodby pro pěší a technologické části. Standardní uspořádání tunelové spojky má celkovou světlou šířku 5,90 m a výšku min. 3,00 m. Vnitřní prostory spojek jsou vzájemně odděleny podélnou zdí s protipožární odolností 180 D1.

Únikové chodby pro pěší mají šířku 2,70 m a výšku min. 3,00 m a zajišťují předepsaný příčný profil v souladu s ustanovením ČSN 73 7507 o následujících rozměrech: * světlá šířka 2 000 mm, * světlá výška 2 400 mm.

Niky v tunelovém ostění pro SOS skříně a hydranty jsou umístěny do tunelového ostění vždy naproti každé tunelové spojce s únikovou chodbou pro osoby. Niky mají následující světlé rozměry: * světlá délka 2 800 mm, * světlá hloubka v úrovni chodníků 1 384 mm, * světlá hloubka (1,70 m nad chodníkem) 1 300 mm, * světlá výška nad chodníkem 2 550 mm.

GEOMORFOLOGICKÉ POMĚRY ÚZEMÍ

Z geomorfologického hlediska se lokalita tunelu Klimkovice nachází na okraji Vítkovské vrchoviny, která podle Czudkova členění tvoří součást Nízkého Jeseníku. Typologicky se jedná o členitou pahorkatinu v oblasti vrásno-zlomových struktur. Tunely jsou trasovány na části svahu Vítkovské pahorkatiny s jihovýchodní expozicí, přilehlé k Oderské bráně. Vcelku plynulý svah je na jihozápadním okraji omezen údolím říčky Polančice a na severovýchodním okraji údolím potoka Rakovec.

Brněnské portály na jihovýchodním okraji svahu jsou situovány do deprese v jihozápadním směru. Délka deprese je 600 m. Směr obou údolí vodotečí a směr uvedené deprese jsou význačnými lineárními prvky geologické a morfologické stavby území lokality.

GEOLOGICKÉ POMĚRY LOKALITY

Kvartérní pokryv V lokalitě tunelu je kvartérní pokryv převážně tvořen deluviálními sedimenty jílovito-písčitých hlín s příměsí úlomků matečných hornin. Celková mocnost kvartérních pokryvů kolísá v dosti širokém rozmezí od 0,90 do 11,40 m i více. V některých místech je téměř nerozpoznatelné rozhraní mezi kvartérním pokryvem a zvětralým skalním podložím.

Skalní podloží V celé lokalitě tunelu je podloží tvořeno sedimentárními horninami, které náleží ke kyjovickým vrstvám neproduktivního karbonu - kulmu.

Nejčastějším petrografickým typem jsou pelitické sedimenty - jílovce a prachovce. Zpravidla jsou tmavé, šedé barvy, tence destičkovité, vrstevnaté, místy i masivní. Velmi častý je výskyt flyšových souvrství, budovaných pelitickými a psamitickými horninami - drobovými pískovci a drobami. Typická je vždy převaha jedné ze složek, druhá složka se vyskytuje ve formě podřízených lamin. Barva hornin je šedá, hruběji zrnitější horniny jsou vždy světlejší. Nejméně četné jsou psamitické sedimenty - droby a drobové pískovce. Ty jsou většinou nezřetelné, vrstevnaté až masivní. Velmi často obsahují drobné laminy pelitu, které ukazují jejich vrstevnatost.

VLIV STAVBY NA ÚROVEŇ HLADINY SPODNÍCH VOD

Přechodné účinky po dobu výstavby tunelu V období výstavby ražených úseků trasy A a B je nutné předpokládat, že porušením puklinového systému dojde k výronům vody do výrubu. Vzhledem k velikosti indikovaného průměrného koeficientu filtrace (propustnosti podle ČSN 73 1001) horninového prostředí, které se pohybuje v řádu n . 10-7 ms-1 , nejsou předpokládány drastické výrony spodních vod do ražených prostor.

KONSTRUKČNÍ USPOŘÁDÁNÍ STANDARDNÍHO PROFILU RAŽENÉHO TUNELU

Tvarové řešení konstrukce Nosná konstrukce tunelové roury je oboustranně symetrického tvaru ke svislé tunelové ose. Jmenovitá šířka výrubu je 13 572 mm, jmenovitá výška výrubu je 10 336 mm. Světlá výška tunelu je 7 154 mm, světlá šířka tunelu je 12 120 mm. Šířka mezi lícovými patami klenby je 11 504 mm. Primární ostění je navrženo o jmenovité konstrukční tloušťce 240 mm. Sekundární ostění v klenbě je navrženo o jmenovité konstrukční tloušťce 350 mm. Sekundární ostění bočních stěn má nárůst jmenovité konstrukční tloušťky od 350 mm z klenby po cca 585 mm v patě, v místě napojení na protiklenby.
Sekundární ostění protiklenby má proměnlivou tloušťku v závislosti na zaklenutí protiklenby. Minimální jmenovitá konstrukční tloušťka protiklenby je 570 mm, maximální 1 200 mm. Jmenovitá plocha výrubu (bez započítání nadvýrubů, technologicky nutných, a nadvýrubů pro eliminaci poklesových deformací) je 114,38 m2. Světlá plocha tunelového prostoru je 71,78 m2.

Práce se naplno rozběhly v dubnu 2005, kdy bylo vydáno stavební povolení na celý úsek stavby. Ražby tunelů začaly v dubnu a v květnu 2005 z ostravského a brněnského provizorního portálu. V tunelu B jsou prováděny ražby úpadně i dovrchně z obou portálů. V září bylo dosaženo poloviny objemu ražeb celého tunelu, dokončeny by měly být v dubnu 2006. Na obou provizorních portálech budou v tomto roce smontovány formy pro betonáž sekundárního ostění tunelů. Betonáže jak hloubených částí, tak i ražených úseků budou zahájeny podle klimatických podmínek ještě letos. Do spojky č. 3, která je v polovině délky tunelu, bude zaústěna šachta, vycházející do nadzemního kolektoru, jenž prochází do nově budované trafostanice. Touto šachtou budou přivedeny napájecí elektrokabely, zároveň bude využita pro odvětrávání technologických prostor spojky č. 3. Šachta bude prováděna metodou Raise boring, kdy se předvrtá profil 200 mm a následně bude od spodní části profilu šachta odvrtána na požadovanou šířku. Technologické zařízení se bude montovat v roce 2007 po dokončení sekundárního ostění a vodovodu, kanalizace a spodní stavby komunikace v tunelu. Termín dokončení a zprovoznění tunelů je předpokládán v roce 2008 v návaznosti na zprovoznění dalších úseků dálnice D47.