Stavebníctvo:
Stavebnictví prožívá již několik let konjunkturu. V roce 2005 se na tvorbě HDP podílelo 7,1%. V běžných cenách šlo o růst za prvních devět měsíců roku 2005 o 17,3%, v pevných cenách roku 2000 však jen o 6,9%. Rozdíl cen ukazuje na růst cen stavebních prací. Ceny za prvních devět měsíců roku 2005 vzrostly o 8,8%. Růst je způsoben růstem poptávky, ale i růstem cen pohonných hmot i kovů. Stavebnictví zaměstnává 136 500 lidí, což je 9,1% zaměstnaného obyvatelstva. Stavebnictví navíc má nedostatek pracovních sil, které odcházejí do zahraničí. Aby si stavební firmy udržely kvalifikované síly, musely zvýšit mzdy vybraným profesím až o 60%. Průměrná mzda ke konci roku činila 1432 Lt, meziroční růst mzdy byl 6,5%. Ve druhé polovině roku 2006 se projevuje i nedostatek některých stavebních hmot, zejména cementu.
Ve stavebnictví je minimum zahraničního kapitálu. Na celkových FDI se podílí stavebnictví jen 1,3%. Například firma Skanska opustila litevský trh kvůli úrovni korupce, která je v rozporu s její podnikovou kulturou.
Základním problémem, stavebnictví je nedostatek pozemků. Důvodem jsou nedokončené pozemkové restituce. Například jen ve Vilniusu byly restituce ve městě vypořádány jen z 36%. Mnoho pozemků je proto blokovaných, neboť ač jsou evidovány ve vlastnictví státu nebo města, nesmějí být prodány.
Jako v minulých letech se výstavba soustřeďuje především do velkých měst. Na Vilnius připadá jedna třetina veškerých stavebních prací. Další třetina připadá na Kaunas a Klajpedu, zbytek pokrývá ostatní města a venkov Litvy. Experti odhadují, že po roce 2007 dojde k velkým stavebním aktivitám v regionech, neboť v té době už nebude platit omezení pro nákup půdy cizinci.
Výhled pro stavebnictví v příštích letech je optimistický. Modernizace země bude výrazně podpořena fondy EU, které se využijí na rekonstrukce železnic, silnic, asfaltování prašných vozovek, modernizaci letišť, mořského přístavu. Navíc se počítá s budováním logistických center i kancelářských budov. Pro léta 2004 – 2006 dostala Litva z kohezních fondů EU 2,125 miliard Lt (616 mil. €), z nich 228 mil. € je určeno na infrastrukturní projekty.
Doprava:
Svou strategickou polohou je Litva předurčena jako tranzitní země spojující západ s východem. V souvislosti se vstupem do EU vzrostl význam Litvy jako tranzitního území mezi zeměmi SNS a EU. Litva je též důležitým tranzitním územím mezi Ruskem a Kaliningradskou enklávou. V současné době se zde realizují projekty, které mají na jedné straně usnadnit Litvě a pobaltským zemím přístup do zemí západně od Litvy. Dálnice Via Baltica by měla spojit Varšavu s Kaunasem, Rigou, Tallinem a Helsinkami. Ačkoliv se mluví o dálnici, většina úseků je jen široká silnice s jedním jízdním pruhem. Litevská vláda si stěžuje, že polská strana nevěnuje tomuto spojení patřičnou pozornost. Pro Polsko není budování silnic na východě země prioritou. Obdobně je plánována modernizace železnic systémem rychlostních koridorů a výstavbou železnice Rail Baltica.
Vstupem do EU vzrostla dramaticky silniční doprava. Na silnici Via Baltica jde o nárůst v květnu 2005 oproti květnu 2004 o 42%.
Zdroj:
http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... va0906.doc