Městský okruh vzniká pomalu

[Lenny]

Městský okruh vzniká pomalu
Proti klíčovým dopravním stavbám v Brně se lidé bouří. Chybí i peníze

Volby v Brně

Brno - Velký městský okruh bude „neuzavřenou kauzou“ určitě ještě několik volebních období. Chybějící části čtyřproudé silnice, která má nejdřív za patnáct let obepnout Brno, sice vznikají, ale rychlostí nijak závratnou. Dílem za to mohou komplikace s přípravou staveb, proti kterým se často bouří místní, svůj podíl pak nese i nedostatek financí.

Například Královopolské tunely, které se nedávno začaly stavět, tak budou hotovy až o několik let později, než by bylo technicky možné. Stát totiž nebude moci uvolňovat peníze dřív.

Jak vypadá městský okruh na konci roku 2006? Jediný moderní úsek funguje mezi husovickým Tomkovým náměstím a Sportovní ulicí. Tvoří jej v roce 1998 dokončený tunel a navazující přivaděč na výpadovku na Svitavy, který byl kompletně zprovozněn před několika lety.

Necelý rok zbývá do dokončení další významné stavby městského okruhu - mimoúrovňové křižovatky na Hlinkách za jeden a půl miliardy korun, na konci května začaly práce na Královopolských tunelech, kterými řidiči v budoucnu podjedou celé Královo Pole.

Na Žabovřeskou jsou tři varianty, posuzuje se čtvrtá

Zatím však na sebe jednotlivé segmenty nenavazují, a tak například přes zmiňované Královo Pole řidiči jezdí po menších silnicích se semafory a častými křižovatkami, z moderní křižovatky na Hlinkách zase vyjedou pouze do dvouproudé Žabovřeské ulice. Zmodernizovat tento úsek chtěli stavaři už v nejbližších letech, stavbu ovšem brzdí konflikt s členy některých občanských sdružení. Ti požadují jiné řešení průtahu podWilsonovým lesem.

Jak průtah mezi řekou Svratkou a masivemWilsonova lesa řešit, Ředitelství silnic a dálnic ví. Má dokonce tři varianty. Přesto probíhá posuzování čtvrté, kterou předložili členové občanských sdružení. A to stavbu opět zdrží.

Tunel pod Vinohrady?

Až v roce 2020 Zatím hlavně na papíře zůstávají i další části okruhu - estakáda, která má překlenout mezi Husovicemi a Maloměřicemi řeku Svitavu a maloměřické nádraží i navazující tunel pod vinohradským sídlištěm. Zastupitelstva městských částí už však začala dělat první kroky. „Změnu územního plánu v tomto duchu schválili naši zastupitelé,“ uvedl starosta Vinohrad Jiří Čejka (ČSSD). Stavbu vinohradského tunelu dlouhodobě prosazují také v Židenicích. „Usilujeme o to už šest let,“ potvrdil starosta Josef Veselý.

Dokončením popisovaných staveb by se podařilo propojit čtyřproudou silnicí bez jediného semaforu dálnici D1 na západě a na východě Brna.

S dokončením severní částí okruhu se však dá počítat až ve druhé polovině příští dekády.

Ražbu tunelů zastavil soud

Stavaři teď musejí řešit mnohem akutnější problém s Královopolskými tunely. Ty sice mohou „stavět“, ale nesmějí je „razit“.

Co to znamená? Na povrchu mohou probíhat práce na statickém zajištění budov, pod kterými budou tunely vyhloubeny, samotná ražba je však zakázaná. Před několika týdny o tom rozhodl pražský městský soud, na který se obrátily dvě rodiny z domů nad plánovanými tunely. Ty stavaře žalují, že zajištění jejich domů proti poškození je nedostatečné. Obnovení stavby může povolit opět soud. Ještě před dvěma roky se mluvilo o termínu dokončení v roce 2010. Dnes už se termín posunul na rok 2012.

R43: boj o „Hitlerovu dálnici“ stále pokračuje

Zatímco většina plánovaných staveb na městském okruhu se s většími či menšími potížemi posunuje ke stavbě, v Bystrci stále zuří boj o vedení trasy silnice R43, páteřního tahu, který má z Brna odvést tranzitní dopravu na dálnici D1. Proti tomu se staví desítka občanských sdružení a bojují proti ní i aktivisté takřka ve všech obcích od Troubska až po Jinačovice. A jádro „odporu“ se koncentruje v Bystrci a v Kníničkách. Zastupitelé sice na jaře schválili zadání územního plánu, v němž je R43 zakreslena přes Bystrc, aktivisté se však v krajním případě hodlají obrátit na soud.

***

Kde se staví?

Křižovatka Hlinky - místo věčně ucpané křižovatky ulic Hlinky a Bauerova začala v roce 2003 vznikat obří mimoúrovňová křižovatka za půl druhé miliardy korun. Stavba, která má usnadnit příjezd například k brněnskému výstavišti, má být hotova „v termínu“ v půlce příštího roku.

Žabovřeská - současnou dvouproudou silnici je třeba rozšířit na čtyři pruhy a zároveň zachovat tramvajovou trať do Bystrce. Projektanti navrhli několik variant, jak vše uspořádat do prostoru mezi skálou a řekou, nyní se posuzuje čtvrtá, kterou navrhli aktivisté. Stavba by měla být hotova nejpozději do roku 2015.

Královopolské tunely - ražbu tunelů, které mají pod zemí spojit Žabovřesky se Sportovní ulicí, nedávno zakázal soud. Pokud se podaří rozhodnutí soudu změnit a ražba začne včas na jaře příštího roku, mají být tunely hotové do roku 2012.

Silnice R43 - proti stavbě silnice přes Bystrc se stavějí ekologové i aktivisté mimo jiné z Bystrce a Kníniček. Zastupitelé přesto schválili vedení silnice přes Bystrc jako jedinou variantu, která má být zapracována do územního plánu Brna pro první polovinu příštího desetiletí.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava
STŘEDA 27. ZÁŘÍ 2006