VMO: Už tak domotaná doprava v Brně ještě přitvrdí

[Marty]

Brno - Kdo projíždí Brnem směrem na Svitavy, už ví, že na Hradecké se příliš nerozjede. Dopravu tu komplikuje stavba Královopolských tunelů, kterým se dříve pracovně říkalo Dobrovského. A bude ještě hůř.

Od října se přidá částečná uzavírka frekventované křižovatky Hradecké a Královopolské ulice. Uzel bude průjezdný jen v přímých směrech - řidiči už neodbočí do Králova Pole ani Žabovřesk, v opačném směru se zase nedostanou na výpadovku na Svitavy ani na městský okruh směrem k výstavišti. Podle stavařů by totiž nebylo možné během prací zajistit dostatečně dlouhé odbočovací pruhy. Komplikace řidiče čekají kvůli stavbě mimoúrovňového křížení. Po jeho dokončení zmizí z vytížené křižovatky semafory a auta budou projíždět plynule.

Během tří let, kdy stavba tunelů potrvá, se podmínky na křižovatce změní ještě několikrát.

Čtěte TÉMA na str. C3

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=212 ... &c=1043390

Lidi trápí hluk na povrchu i z podzemí
Brno - Na zdi zasedací místnosti provizorního „velína“ stavby Královopolských tunelů je asi půl centimetru široká prasklina. Důsledek toho, že sotva o pár desítek metrů níž nepřetržitě ryjí bagry a jezdí tatrovky. Podobné praskliny se mohou objevit i v soukromých domech, které investor stavby nevykoupil. „Máme smlouvu s majiteli objektů a všechny škody napravíme,“ slibuje Jiří Rupp z Ředitelství silnic a dálnic.

Stavaři trpělivě vysvětlují, že poklesy půdy prostě k ražbě tunelů patří. A popisují i mechanismus, jakým případné posuny domů hned napravují. „Nadzvednou“ je zpět takzvanou tryskovou injektáží -zjednodušeně řečeno betonem vstříknutým pod dům.

Lidi bydlící nad rozestavěnými tunely ale paradoxně trápí něco jiného. Hluk. Z podzemí se totiž ozývají rány, když dělníci rozbíjejí provizorní betonové vyzdívky. „Dohodli jsme se alespoň na tom, že to nebudou dělat v noci,“ nastínil královopolský starosta Ivan Kopečný. „Ten hluk je sice v normě, ale lidé na něj nebyli zvyklí. Přes den jej ale neuslyšíte,“ potvrdil František Dobeš z Brněnských komunikací.

A ještě jedno trápení lidem tunely přinášejí. Hlavně v dolní části Dobrovského ulice jim ztěžuje život stavba technického centra. Domy stojící okolo obří jámy sice mají vyměněná okna, přesto lidé žehrají. Stejně jako vedení blízké polikliniky. „Celý den tam něco bouchá, vrčí a pípá. I když se to snaží utlumit, ideální to není,“ povzdechl si ředitel polikliniky Ivan Kozák.

***

* Jak se razí tunel

Královopolské tunely se nerazí „najednou“ takzvanou štítovou metodou, ale moderní rakouskou metodou. Ta spočívá v tom, že stavební stroje postupně hloubí jednotlivé části v pořadí zobrazeném na snímku.

Každý ze segmentů se zvlášť vyzdívá a po vyražení sousedního se pak vyzdívka zase bourá. Právě to způsobuje hluk, na který si stěžují lidé bydlící nad stavbou.

Části se razí po jednom metru. Potom se vždy vyzdí. Pod Palackého třídou se zpevňují dokonce po každém půlmetru.

Vyzdívku tvoří ocelová výztuž o tloušťce 20 centimetrů, která se zakrývá sítí a přestříkává 35 centimetry betonu.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava

Autor: (jsm)
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=212 ... &c=1043399


„Je to jako vrtat do plastelíny“
JAK SE RAZÍ OBŘÍ TUNELY V CENTRU Pod brněnskými ulicemi se odehrává unikátní stavba Královopolských tunelů. Postup, jakým vznikají, ještě nebyl v Evropě použitý, na celém světě pouze osmkrát. Lidi bydlící okolo ale spíš zajímá stavební hluk a prach.

Brno - Pod nohama Brňanů vzniká stavba, která minimálně v Evropě nemá obdoby. Královopolské tunely. Dva tubusy dlouhé víc než kilometr vznikají přímo pod městskou částí, jejíž jméno nesou. MF DNES přináší z unikátní stavby exkluzivní reportáž. Kdo čeká, že pod Královým Polem kutají vleže horníci a hlínu vozí ven důlní vláček, je stejně mimo jako ten, kdo si představuje obří stroj ukrajující z horniny pod Brnem kamení. Pravda je někde uprostřed a je mnohem prozaičtější. Tunely pod Brnem hloubí obhejné bagry, které vyvezenou hlínu nakládají přímo v tunelu na tatru. Tubus je nyní tak velký, že se v něm nákladní auto otočí.

Čím budou brněnské tunely zvláštní? Místo horniny rýpou stroje do jílu. To vše sotva pár metrů pod brněnskými ulicemi. „Na celém světě je to teprve osmý tunel ražený v těchto podmínkách,“ popisuje Vladimír Macík, ředitel výstavby a zkušený inženýr, který už má na kontě například tunely na železničních koridorech. „Je to jako dělat díru do plastelíny,“ přibližuje stavbu ředitel brněnské správy Ředitelství silnic a dálnic Jiří Rupp.

Netradiční prostředí vyžaduje naprosto precizní práci. Po každém metru, který bagr vyhloubí, se vyražená část vyzdí. Pod frekventovanou Palackého třídou dokonce každého půl metru. A to celé se navíc dělá na šestkrát, bagry ubírají zeminu po segmentech. Představa, že je na konci raženého tunelu obrovská rovná plocha hlíny, je mylná. Každá jeho „roura“ je proražená vlastně do šesti různých vzdáleností.

200 lidí denně, volno bude jen na Vánoce „Jde o takzvanou novou rakouskou tunelovací metodu,“ vysvětluje Rupp. Kdysi byla ve hře i varianta, že by se tunel postavil z povrchu. To by ale znamenalo zbourat cokoliv, co stojí nad ním. Takhle z brněnské mapy zmizela „jen“ jedna ulice. Místo Milíčovy ulice nyní stojí staveniště zakončené dvěma tmavými portály hloubených tunelů.

Na každém tubusu pracuje jiná firma. Ten kratší severní pod ulicí Dobrovského staví OHL ŽS, jižní a o něco delší tunel přibližně v ose Pešinovy ulice hloubí Subterra. Dohromady se na stavbě pohybuje kolem dvou set lidí najednou. Ve dvanáctihodinových směnách, ve dne, v noci, o víkendech i svátcích. Volno je čeká až na Vánoce. Rozestavěné tunely bude kvůli tomu nutné na konci „zašpuntovat“ betonem. Po novém roce se onen špunt vybourá a bude se pokračovat nanovo. Rychlost? 42 metrů za měsíc. „Ale chtěli bychom se dostat na pětačtyřicet,“ říká Macík.

Z rozestavěných rour se denně odvážejí tuny zeminy. Většinou na skládku. O materiál sice projevily zájem cihelny, ale kvůli přimíchaným zbytkům rozdrceného betonu z obezdívek průzkumných štol je nepoužitelný. „Nedá se použít ani do násypu silnic, protože jíl je bobtnavý,“ povzdechne si Macík. Na druhu stranu si nemusí dělat starosti s archeologickými nálezy. „Říká se tomu brněnský tégl a jsou to v podstatě usazeniny moře. Takže v tom najdete leda tak malé mušličky a lasturky,“ vysvětluje inženýr stavby František Dobeš z Brněnských komunikací.

Podzemní šestipatrový dům nadupaný technikou Přestože se tunely budou razit ještě víc jak rok, už na konci letoška dělníci vykouknou na denní světlo. Přímo uprostřed Dobrovského ulice. Právě tam totiž bude stát podzemní technické centrum s kompletním zázemím. Zatím tam zeje obří jáma hluboká dvacet metrů, jejíž dno se posune ještě o deset metrů níž. „Bude to takové srdce tunelů,“ vysvětluje Macík. Na tomto místě na povrch vyústí odvětrání, bude zde požární výtah a také záložní zdroje energie. Ostatně přívod energie do tunelů bude zajištěný opravdu nadstandardně. „Musíme tam mít napájení kabelem, potom jedno záložní napájení kabelem, záložní agregát, kdyby oba přívody vypadly, a nakonec ještě jeden agregát, kdyby vypadl i první záložní agregát. A baterie, které překlenou dobu, než agregát naběhne,“ vypočítává Jiří Rupp. Jinými slovy - pod Dobrovského ulicí se ukryje šestipatrový dům nadupaný technikou.

Na úplném konci tunelů na Hradecké ulici pak stavaři vykouknou na podzim příštího roku. „Samozřejmě se to oslaví. Hornické tradice se pořád dodržují, na začátku ražby se osazuje barborka,“ připomíná Macík hornickou patronku, která střeží portály rozestavěných tunelů.

***

* Královopolské tunely

v číslech

Rozměry

Tunel I (směr Hradecká) 1 239 m

Tunel II (směr Sportovní) 1 258 m

Výška hotového tunelu 4,5 m

Výška výrubu 11,19 m

Šířka hotového tunelu 8,5 m

Šířka výrubu 13,75 m

Dokončení

Ražba podzim 2009

Stavba tunelů 2010

Zprůjezdnění tunelů 2011

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava

Autor: JIŘÍ SMETANA
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=212 ... &c=1043398