Stránka 2 z 12

OdoslaťOdoslané: 22. Máj 2006 22:46
od Branco
Dy napísal:
Najväčší diaľničný projekt v EÚ (teda nie v Európe) je už známa Egnatia Odos, diaľnica v Grécku, na ktorú sa napájajú ďalšie významné novopostavené viacpruhové cesty a hlavné cesty, letiská, prístavy atď.ň

A okrem toho je všeobecne známe, že Rumunsko neplatilo načas firme Bechtel a táto chcela už dokonca odísť.

Toľko moje zdroje. :lol:


No, tak keď porovnávame dĺžku 415 km oproti 670 km, je Egnatia dlhším diaľničným projektom, ale....zo stránky http://www.egnatia.gr/flash/en/project_en.html:

670 kilometres long and 24.5 metres wide /670 km dlhá a 24,5m široká diaľnica/, Egnatia má šírku len 24,5 m - tu víťazí Autostrada transilvania :lol:

OdoslaťOdoslané: 22. Máj 2006 22:53
od Dialniciar
Branco napísal:
Dy napísal:
Najväčší diaľničný projekt v EÚ (teda nie v Európe) je už známa Egnatia Odos, diaľnica v Grécku, na ktorú sa napájajú ďalšie významné novopostavené viacpruhové cesty a hlavné cesty, letiská, prístavy atď.ň

A okrem toho je všeobecne známe, že Rumunsko neplatilo načas firme Bechtel a táto chcela už dokonca odísť.

Toľko moje zdroje. :lol:


No, tak keď porovnávame dĺžku 415 km oproti 670 km, je Egnatia dlhším diaľničným projektom, ale....zo stránky http://www.egnatia.gr/flash/en/project_en.html:

670 kilometres long and 24.5 metres wide /670 km dlhá a 24,5m široká diaľnica/, Egnatia má šírku len 24,5 m - tu víťazí Autostrada transilvania :lol:


Ja som ale jasne zdôraznil, že Egnatia Odos je najväčší projekt v EÚ z hľadiska diaľničného aj dopravného významu, pretože nejde len o samotnú diaľnicu.

A ty si zase jasne napísal, že ide o porovnanie v rámci Európy, aj keď si nemyslím, že Rumunsko má danú diaľnicu ako najväčší projekt, len hlavne treba vidieť dôvody: Rumunsko stavia mimo európskeho koridoru a preto odmietla túto stavbu financovať akokoľvek EÚ a tým aj všetky európske firmy a zostal len Bechtel, ... lenže ten má svoj spôsob výstavby a medzi hlavný pilier patrí: platiť načas, ... Chorváti si to mohli dovoliť, pretože si vzali prakticky samé úvery, ktoré majú ako splatiť, ale Rumuni nemajú mesačne niekoľko 10-100 mil. USD, ... a ja preto tvrdím, že Egnatia Odos dnes jednoducho víťazí na plnej čiare, aj keď už to veľa rokov trvať nebude. Ale nemienim sa hádať, nie je tu Adaios a ja o gréckych diaľniciach neviem prakticky nič. To, že sú úzke, to ano. Slovenské sú široké, len zase to stavebné tempo je úžasne nízke. :lol:

OdoslaťOdoslané: 22. Máj 2006 23:09
od Branco
Vcelku súhlasím ale..nno, nechcem tu teraz robiť propagáciu jednej stavebnej firme, áno, Bechtel stavia v Rumunsku, ale predstav si, že by európske stavebné firmy stavali diaľnice v Chorvátsku - som si istý, že rýchlosť by bola minimálne jedenapolkrát pomalšia, ako cez Bechtel. Holt, za rýchlu diaľničnú výstavbu sa platí...

Ešte ma zaujala jedna informácia zo stránky www.egnatia.gr: over the greatest part of its length following a new alignment, teda najvačšia časť ide po úplne novej trase, to znamená, že časť Egnatie je tiež úpravou už existujúcej komunikácie. :lol:

Ale, máš pravdu, možno sa Adoas bližšie vyjadrí....

OdoslaťOdoslané: 22. Máj 2006 23:11
od Dialniciar
Branco napísal:Vcelku súhlasím ale..nno, nechcem tu teraz robiť propagáciu jednej stavebnej firme, áno, Bechtel stavia v Rumunsku, ale predstav si, že by európske stavebné firmy stavali diaľnice v Chorvátsku - som si istý, že rýchlosť by bola minimálne jedenapolkrát pomalšia, ako cez Bechtel. Holt, za rýchlu diaľničnú výstavbu sa platí...


Nie len Bechtel staval v Chorvátsku. To nie je že, kto stavia, ale kto platí a Bechtel v HR staval tiež pre to isté, že HR nemá diaľnicu postavenú tak, ako to chcela EÚ. :lol:

OdoslaťOdoslané: 25. Aug 2006 18:21
od Branco
Práce na Autostrada Transilvania sa rozbehli, do konca roku sa plánuje stavať ešte rýchlejším tempom: http://www.autostradatransilvania.ro/www/index.html/photos?&setLanguage=EN

A na holandskom fóre som našiel peknú fotogalériu z výstavby diaľnice Bukurešť-Giurgiu /bulharské hranice/, vyzerá to tak, že tento úsek diaľnice je čiastočne nová trasa a čiastočne úprava existujúcej cesty prvej triedy na diaľnicu:

http://users.fulladsl.be/spb10258/Roemeni%eb/Figuur3.png
http://users.fulladsl.be/spb10258/Roemeni%eb/Figuur5.png
http://users.fulladsl.be/spb10258/Roemeni%eb/Figuur5.jpg
http://users.fulladsl.be/spb10258/Roemeni%eb/Figuur6.png
http://users.fulladsl.be/spb10258/Roemeni%eb/Figuur7.jpg
http://users.fulladsl.be/spb10258/Roemeni%eb/Figuur7.png

OdoslaťOdoslané: 28. Sep 2006 15:00
od Branco
Tak, zdá sa, že práce na rumunskej Autostrada Transilvania sa naozaj naplno rozbehli. Ak nebudú poblémy s financovaním, prvý, 54 km úsek 2C medzi Klužom a Campia Turzii, bude odovzdaný v roku 2009.

Letecké zábery z výstavby: :arrow:

http://www.autostradatransilvania.ro/www/images/photos/_autostrada.JPG
http://www.autostradatransilvania.ro/www/images/photos/_IMG_1699.JPG
http://www.autostradatransilvania.ro/www/images/photos/_IMG_1705.JPG
http://www.autostradatransilvania.ro/www/images/photos/_IMG_1874.JPG

OdoslaťOdoslané: 09. Okt 2006 11:33
od Branco
Na stránke www.autostradatransilvania pribúdajú novinky a foto z výstavby. Najnovšie fotky z výstavby, zábery z km 21- 39 :arrow:

Napr. výstavba mostných pilierov :arrow:
http://www.autostradatransilvania.ro/www/images/photos/_Picture%20074.jpg

Resp. pokročilé stavebné práce na niektorých úsekoch :arrow:
http://www.autostradatransilvania.ro/www/images/photos/_Picture%20037T.jpg

A pohľad na stavenisko :arrow:
http://www.autostradatransilvania.ro/www/images/photos/zona_Picture%20023.jpg

OdoslaťOdoslané: 27. Nov 2006 13:21
od Dialniciar
Rumunsko stavia stále s väčšími problémami svoj hlavný diaľničný projekt, nakoľko sú stále väčšie problémy s financovaním výstavby. Systém už ale funguje tak, že existuje istá hranica dlhov, čo inak nie je bežné u realizátora a po dosiahnutí limitu zatiaľ vždy štát našiel financie, treba však povedať, že už je tu aj systém podporných úverov a pôžičiek.

OdoslaťOdoslané: 27. Nov 2006 23:01
od Branco
K Rumunsku, o mesiac aj niečo novej kajine EU, pridám tiež yákladné info o ďalších diaľničných projektoch.

Linka, ktorá vtejto téme nebola uvedená, teda vlatne bola uvedená len jej časť, obsahuje ale asi najobsiahlejšie informácie o rumunských diaľničných projektoch:
http://www.mt.ro, resp. informácie priamo v angličtine: :arrow:

http://www.mt.ro/engleza/index_eng.html

A tu sú všetky plánované projekty, mapky,ceny,časové harmonogramy okrem Autostrada Transilvania:
http://www.mt.ro/engleza/strategii/auto ... sld002.htm

Diaľničné obchvaty Pitesti a Sibiu-vo výstavbe:

http://www.mt.ro/engleza/strategii/autostrazi_engleza/sld010.htm

Bukurešť - Giurgiu-59 km, vo výstavbe, fotky sú v tejto téme:
http://www.mt.ro/engleza/strategii/autostrazi_engleza/sld013.htm

Bukurešť - Ploiesti - 66 km, časť vo výstavbe:
http://www.mt.ro/engleza/strategii/autostrazi_engleza/sld016.htm

Severný obchvat Bukurešti - vo výstavbe, časťou bude aj pekný diaľničný most:
http://www.mt.ro/engleza/strategii/autostrazi_engleza/sld018.htm

Deva-Nadlac - 215 km,v príprave:
http://www.mt.ro/engleza/strategii/autostrazi_engleza/sld020.htm

Comarnic-Brašov-62km, v príprave, alebo vo výstavbe:
http://www.mt.ro/engleza/strategii/autostrazi_engleza/sld023.htm

Sibiu-Deva - 122km, v príprave:
http://www.mt.ro/engleza/strategii/autostrazi_engleza/sld028.htm

Bukurešť-Brašov - 185 km, čiastočne vo výstavbe:

http://www.mt.ro/engleza/strategii/autostrazi_engleza/sld032.htm

A pokračuje aj výstavba predĺženia diaľnice z Bukurešti k čiernomorskému pobrežiu, ktoré má byť ukončené v najbližšom čase.Sú tu aj ďalšie projekty, tu uvedené sú ale v pokročilom štádiu prípravy, alebo výstavby.

Stavebníctvo a cestná doprava v Rumunsku za rok 2005

OdoslaťOdoslané: 12. Dec 2006 13:37
od Dialniciar
Stavebníctvo:

Stavebnictví zaznamenalo v roce 2005 nárůst ve výši 9,8% a v roce 2006 se stává jedním z hlavních motorů růstu s potvrzeným růstem za prní čtvrtletí přes 20%. Podrobnosti ke statistikám viz kapitola 4.1. a přílohy. Stavebnictví tedy zažívá v Rumunsku, podobně jako v ČR, velký boom a je jedním z tahounů hospodářství. Staví se a rekonstruuje v podstatě všude, do obnovy infrastruktury a stavebnictví tečou velké peníze z EU, ale i z dalších zdrojů jako Světové banky, Banky pro obnovu a rozvoj a dalších. Na trhu je již etablována celá řada zahraničních subjektů stavebních či výrobních typu BECHTEL, STRABAG, BOUYGUES, HOLCIM, BRAMAC, WIENERBERGER, SWIETELSKY a celá řada dalších, takže konkurence je velmi silná a trh již poměrně do značné míry etablován.

Doprava:

Infrastruktura globálně, přes značnou dynamiku a velký objem peněz jí procházející, stále zaostává za evropským standardem. To se týká zejména silniční a dálniční sítě (existuje cca. 280 km dálnic), mostů (tak například k dnešnímu dni přes Dunaj vedou pouze dva mosty!) a tunelů, ale i železnice a vodních cest. Přes četné probíhající nové projekty a rekonstrukce je nových, kvalitních a moderních komunikací stále zoufalý nedostatek. V ještě horší situaci (zejména finační) je železniční doprava, nicméně v posledních měsících se blýská na lepší časy, jelikož byly schváleny další poměrně velké prostředky na infrastrukturu jako takovou (půjčka od WB, BIRD ve výši 180 + 45 mil. USD) a z ní by část měla jít i na želzniční koridory.

Silniční síť tvoří celkem 79001 km silnic (údaje z roku 2003). V souvislosti s mezinárodní nákladní dopravou umožňuje ministerstvo dopravy v rámci grantu ECMT leasingový nákup nákladních vozidel, které odpovídají mezinárodním ekologickým normám.

Program silniční dopravy

Nejnovější prioritní projekty:
- Vybudování koridoru IV Bucureşti-Piteşt-Râmnicu Vâlcea-Sibiu-Deva-Arad-Nădlac;
- Vybudování transkarpatské dálnice Bucureşti-Braşov-Târgu Mureş-Cluj-Oradea- Borş;
- Dobudování dálnice Bucureşti-Constanţa (aktuálně jsou hotovy zhruba 2/3)

Probíhající projekty:
- Zjednodušení systému silničních sazeb;
- Obnova státních silničních sítí a evropských tahů;
- Dokončení obnovy státních silnic v etapě II. o délce 694 km;
- Dokončení obnovy státních silnic v etapě III. o délce 334 km;
- Zahájení obnovy státních silnic v etapě IV. o délce 732 km:
Cluj-Dej-Bistrita-Câmpulung Moldovenesc, Petroşani-Simeria, Lugoj-Timişoara, Craiova-Turnu-Severin-Lugoj a obchvatů Timişoara a Craiova;
- Projekt obnovy dálnice DN 1A a rozšíření obchvatu Plojeşti na čtyři silniční pruhy;
- Obchvaty okolo měst Sibiu, Sebeş, Deva, Arad, Cluj atd.
- Vybavení pohraničních přechodů v Giurgiu, Vârsandu, Bechetu, Petei a Cenadu.

Do programu silniční obnovy je zahrnut Program obnovy, výstavby dálnic a modernizace infrastruktury na úsecích koridorů IV a IX:

Další projekty:
- dálnice Sibiu-Braşov-Plojeşti-Bukureşti
- dálnice Nadlac-Temeşvár-Stamora Moravita
- dálnice Halmeu-Satu Mare-Zalau-Cluj napoca-Turda-Alba Iulia
- dálnice Borş-Oradea-Zalau (v rámci dálnice Borš-Brašov)
- dálnice Lugoj-Caransebeş-Drobeta Turnu Severin-Filiaşi-Craiova-Calafat
- dálnice Drobeta Turnu Severin-Calafat
- dálnice Simeria-Hateg-Petrosani-Filiaşi
- dálnice Craiova-Alexandria-Bukureşti
- dálnice Siret-Suceava-Bacau-Marareşti-Tisiţa
- dálnice Albita-Huşi-Tecuci-Tisiţa-Buzau-Bukureşti-Giurgiu
- varianty objížděk lokalit: Deva, Oraştie, Piteşti, Râmnicu Vâlcea, Sebeş, Sibiu a (v rámci dálnice na Budapešť)
- modernizace a rozšíření silnice Bukureşti-Giurgiu na čtyři pásy
- výstavba mostu přes Dunaj v oblasti Braila
- obchvat Bukurešť-sever
- program obnovy silnic v župách
- dálniční silniční síť by měla být hotova do roku 2015

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... ko0806.doc

Stavebníctvo a cestná doprava v Bulharsku za rok 2005

OdoslaťOdoslané: 12. Dec 2006 13:46
od Dialniciar
Stavebníctvo:

Stavebnictví patří mezi klíčová odvětví bulharské ekonomiky, které podobně jako ostatní obory prošlo bouřlivým vývojem od počátku 90. let vznikem soukromého sektoru, restrukturalizací, modernizací, hledáním místa na trhu v Bulharsku i v zahraničí. V roce 2003 dosáhl podíl stavebnictví na tvorbě přidané hodnoty 2,7%, v prvním čtvrtletí roku 2004 se stavební produkce zvýšila o 52% a ve druhém čtvrtletí o 30% ve srovnání s rokem 2003. Více než 93% stavebních prací realizují soukromé společnosti.

V posledních letech dochází k nárůstu zahraničních investic a to zejména mimo privatizaci, které přinášejí zajímavé zakázky stavebním firmám. Díky dynamickému rozvoji turistiky od roku 1999 tak započal stavební boom na černomořském pobřeží, který v současné době probíhá i v oblasti bytové, průmyslové a komerční výstavby. Financování velkých infrastrukturních projektů z programů EU či zdrojů Světové banky, EBRD a dalších finančních institucí umožnilo bulharským firmám získat jak zakázky, tak i zkušenosti a potřebné reference.

Příklady zahraničních investic do stavebnictví:
v oblasti stavebních materiálů dominují firmy BRAMAC DACHSYSTEME, KNAUF (Rakousko), KERAMIK HOLDING (Švýcarsko) či YTONG (SRN), hlavní bulharské stavební firmy jsou Glavbolgarstroy, Patstroy, Minstroy a další, ze zahraničních firem zde rozvíjí aktivity kupř. ŽS Brno, Zakládání staveb Praha, Tchas, STRABAG, Bechtel, Hochtief atd.

Doprava:

Bulharská dopravní infrastruktura je relativně dobře rozvinutá, její stav však odpovídá nízkému objemu prostředků věnovaných na její údržbu a modernizaci. Toto odvětví prošlo v letech 1999 - 2002 značnou redukcí počtu pracovních míst. Díky dopadu ruské a zejména pak kosovské krize, doprava patřila mezi nejpostiženější oblasti národního hospodářství BR. Od začátku roku 1999 opustilo 14% neboli 14.000 pracovníků veřejný sektor, zatímco soukromý sektor absorboval pouze cca 9.000 pracovníků. Podle některých údajů 84% státních a 74% soukromých společností čelí problémům díky nestabilnímu ekonomickému prostředí. Dalším vážným problémem je zastaralost dopravních prostředků a ostrá konkurence v odvětví.

Silniční síť v Bulharsku sestává z více než 37.000 km silnic, z toho 416 km dálnic.

Zdroj a podrobnosti k novým stavbám sú tu: http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... ko0106.doc kapitola 4.7

OdoslaťOdoslané: 22. Jan 2007 08:54
od arison
Dialniciar nevies mi prosimta uviest nove useky v RO a BG , ktore budu realne otvorene v tejto sezone . Dakujem .

OdoslaťOdoslané: 22. Jan 2007 12:00
od Dialniciar
arison - neviem. :roll:

EIB půjčuje Rumunsku na silniční a železniční infrastrukturu

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/le ... 530/38642/

(13.1.2006) Evropská investiční banka (EIB) poskytne Rumunsku úvěr na zlepšení dopravní infrastruktury. Úvěr v celkové výši 550 mil. EUR bude využit na financování dvou projektů. Prvním projektem je rekonstrukce železniční trati v délce 175 km mezi městem Simeria a maďarskou hranicí. Druhým projektem je vybudování nového úseku dálnice mezi městy Cernavoda a Konstanta.

Datum: 16.01.2006 | Zdroj: Česká podnikatelská reprezentace při EU (CEBRE)

---------------------------------------------------------------------------------

Obnova a údržba silnic v kraji Brašov

http://www.businessinfo.cz/cz/zahranicn ... ov-/62082/

Krajský výbor města Brašov využije část finančních prostředků z půjčky Evropské banky pro obnovu a rozvoj na financování obnovy a údržby krajských komunikací. Cena tendrové dokumentace činí EUR 500 (nebo ekvivalent v jiné volně směnitelné měně). Nabídku musí doprovázet záruka ve výši EUR 200 000.

OdoslaťOdoslané: 15. Feb 2007 14:54
od Honda
Rumunsko potrebuje takmer 13 miliárd EUR na výstavbu 1 800 km diaľnic :arrow: http://www.dialnice.info/viewtopic.php?t=6079

Toto je velmi dobrý článok, ktorý zhrnie všetko potrebné. Priemerná cena na 1 km vychádza na 250 mil. Sk, čo ale aj odpovedá ostatným nákladom na život v Rumunsku a ešte je to aj viac, pretože Rumunsko nemá dostatok svojich stavbných kapacít ani dosť kvalifikovaných pracovných síl.

Celkový stav rumunských ciest je velmi zlý.

OdoslaťOdoslané: 15. Feb 2007 21:46
od Branco
Od vstupu do EU ako Bulharsko, tak aj Rumunsko, budú čerpať čím ďalej, tým viac eurofondy, Bulharsko má v súčasnosti ca. 300 km diaľníc a sieť plánuje minimálne strojnásobiť. Podobne, ako u nás, aj tam sa uvažuje s PPP, čo je však zaitiaľ len v štádiu úvah a kontaktov s koncesnými spoločnosťami.

Pekná prezentácia budúcej diaľničnej siete Bulharska je na vylepšenej web linke ministerstva infraštruktúry:

http://www.mtc.government.bg/upload/docs/Annex_II.pdf

Ďalšími významnými projektami sú rozšírenie sofijského letiska /nový terminál a pristávacia dráha/, nový most cez Dunaj vo Vidine - hranica s Rumunskom a pomerne veľká modernizácia a rozšírenie burgaského prístavu. Modernizácii železníc sa tiež prikladá veľká dôležitosť a ako u nás, aj tu zohrajú veľkú úlohu eurofondy.

OdoslaťOdoslané: 13. Mar 2007 21:11
od Dialniciar
Inak ja som teraz postrehol takú zaujímavú informáciu. Zamestnanci Dacia, kde už sú Francúzi dosiahli po vyjednávaní cca. 20% zvýšenie platov. Keby to bolo niekde vo VW, tak je to cca. 3000-4000 SKK mesačne (nové automobilky nerátam, ešte nejdú na 100%) a v Rumunsku to bolo cca. 1700 SKK, ... a to ešte predpokladám, že sa tam zarába viac ako v poľnohospodárstve či iných remeslách, takže naozaj tie ceny sú tam nízke, platy sú nízke a stav ciest je katastrofálny. Oproti SR je málo ciest so spevneným povrchom a tam, kde nie sú hlavné cesty, tam to je naozaj samý výtlk, slabé značenie a ani hlavné ťahy nie sú na tom moc dobre.

Diaľnice sú tam síce lacnejšie, než u nás, ale pre rumunský rozpočet to je ako pre nás. Rumunsko a Bulharsko vstupom do EÚ získajú najviac a práve dopravné siete majú šancu sa zlepšiť až nad úroveň takých štátov ako Poľsko, Estónsko atď.

Tak uvidíme (teda ja si nie) za 20 rokov, ako to bude.

OdoslaťOdoslané: 24. Mar 2007 15:04
od Jurislav
Neviete čo je pravda na tom že v Rumunsku sa platí nielen za diaľnice, ale aj za klasické cesty?

OdoslaťOdoslané: 24. Mar 2007 15:26
od mapman
Je to tak:

Dálniční síť a poplatky
Celkový stav silnic:
Hlavní silnice jsou postaveny dle moderních mezinárodních standardů. Ve venkovských oblastech by motoristé měli brát na zřetel možnost přítomnosti zvířat a vozíků na silnici.

Dálniční síť, dálniční poplatky:
Hlavní dálniční tahy v Rumunsku jsou tyto:
# E70 Bukurešť - Pitesti (115 km)
# Bucharest - Cernavoda - Constanta (200 km) (ve výstavbě, koncem roku 2004 otevřeno 100 km).

Dále jsou tyto významné dvouproudé silnice:
Bukurešť - Ploiesti (65 km - čtyřproudá)
Constanta - Mangalia (30 km)
Constanta - M. Kogalniceanu (14 km)

V Rumunsku se platí poplatky za dálnice, silnice (formou nálepky-viz 8.18), dále za trajekty a mosty.

Zdroj: www.uamk.cz

OdoslaťOdoslané: 08. Apr 2007 16:28
od Dialniciar
Rumunsko a Bulharsko v súčasnosti stavia väčšinu nových diaľnic cez PPP, podobným systémom ako Chorvátsko, keď tam začal stavať Bechtel.

OdoslaťOdoslané: 09. Apr 2007 02:35
od Branco
Jediná diaľnica, ktorá sa stavia cez PPP je Autostrada transilvania. Ostatné diaľnice v RO, ako aj v BG sa stavajú z pôžičiek, eurofondov a ŠR.

OdoslaťOdoslané: 09. Apr 2007 07:48
od Jurislav
Rumunsko...to by som povedal, že tá Autostrada Transylvania je asi väčšina stavaných dialnic :D

OdoslaťOdoslané: 09. Apr 2007 08:16
od dragon
Neviete kde zohnat aktualnu mapu cestnej siete v Rumunsku?

OdoslaťOdoslané: 09. Apr 2007 10:27
od Dialniciar
Branco napísal:Jediná diaľnica, ktorá sa stavia cez PPP je Autostrada transilvania. Ostatné diaľnice v RO, ako aj v BG sa stavajú z pôžičiek, eurofondov a ŠR.


Stavebné spoločnosti dostávajú financie za jednotlivé úseky v splátkach ešte aj dlhšiu dobu ako 3 mesiace, t.j. úseky sú splácané, hoci ešte pred úplným otvorením, no hlavné cesty sa splácajú až po otvorení. Je to nová, najnovšia forma PPP, ktoré sa začalo uplatňovať v Mexiku na prelome r. 2005/2006. A to už nehovorím o tom, že 4 veľké stavebné firmy v týchto krajinách štátu peniaze na diaľnice a cesty aj požičiavajú.

OdoslaťOdoslané: 09. Apr 2007 16:13
od Branco
Jurislav napísal:Rumunsko...to by som povedal, že tá Autostrada Transylvania je asi väčšina stavaných dialnic :D


Nie celkom. Bulharsko má momentálne rozostavaných takmer 100 km diaľníc, ca. 74 km tráckej diaľnice, úseky Orizovo-Stara Zagora a Karnobat-Burgas západ.
http://www.mtc.government.bg/upload/docs/NI_3_EN_print.pdf, strana 3.

Začala sa tiež stavať Lyulin diaľnica od Sofie ku gréckym hraniciam, prvý 19km úsek s viacerými tunelmi a viaduktami ktorý má byť ukončený za tri roky.
http://en.journey.bg/images/bulgaria/ob_pernik.jpg

Rumunsko má naplno rozostavanú časť 2B Autostrada transilvania v dĺžke 118 km s termínom odovzdania, podľa tlačových správ, Február 2010. Áno, tento PPP úsek tvorí väčšinu rozostavanej dĺžky rumunských diaľníc - spolu sa stavia 185 km. Ďalej sú to úseky obchvat Pitesti 15,2 km - ukončenie október 2007, a posledný úsek diaľnice, spájajúcu Bukurešť s pobrežím Čierneho mora - Cernavoda - Constanta s dĺžkou 52,1 km s termínom ukočenia 2010.

Momentálne je teda v Rumunsku a Bulharsku ca. 285 km rozostavaných diaľníc, z toho 118 km stavaných systémom PPP. Táto situácia sa však môže v najbližšej dobe zmeniť, finišuje totiž príprava ďalších projektov, ktoré by sa mali začať stavať v najbližších rokoch. Očakáva sa stavebný boom pri výstavbe novej infraštruktúry, podobný, ako je momentálne vo väčšine nováčikov EU, prijatých v 2004.

OdoslaťOdoslané: 09. Apr 2007 16:22
od Branco
dragon napísal:Neviete kde zohnat aktualnu mapu cestnej siete v Rumunsku?


Rumunské automapy by nemal byť problém zohnať. Odporúčam Marco Polo, alebo Shell mapy, Freytag a Berndt sú podľa mňa menej presné v zobrazení dostavaných a rozostavaných úsekoch nových diaľníc v nových štátoch EU.