Stavebníctvo:
Stavebnictví zaznamenalo v roce 2005 nárůst ve výši 9,8% a v roce 2006 se stává jedním z hlavních motorů růstu s potvrzeným růstem za prní čtvrtletí přes 20%. Podrobnosti ke statistikám viz kapitola 4.1. a přílohy. Stavebnictví tedy zažívá v Rumunsku, podobně jako v ČR, velký boom a je jedním z tahounů hospodářství. Staví se a rekonstruuje v podstatě všude, do obnovy infrastruktury a stavebnictví tečou velké peníze z EU, ale i z dalších zdrojů jako Světové banky, Banky pro obnovu a rozvoj a dalších. Na trhu je již etablována celá řada zahraničních subjektů stavebních či výrobních typu BECHTEL, STRABAG, BOUYGUES, HOLCIM, BRAMAC, WIENERBERGER, SWIETELSKY a celá řada dalších, takže konkurence je velmi silná a trh již poměrně do značné míry etablován.
Doprava:
Infrastruktura globálně, přes značnou dynamiku a velký objem peněz jí procházející, stále zaostává za evropským standardem. To se týká zejména silniční a dálniční sítě (existuje cca. 280 km dálnic), mostů (tak například k dnešnímu dni přes Dunaj vedou pouze dva mosty!) a tunelů, ale i železnice a vodních cest. Přes četné probíhající nové projekty a rekonstrukce je nových, kvalitních a moderních komunikací stále zoufalý nedostatek. V ještě horší situaci (zejména finační) je železniční doprava, nicméně v posledních měsících se blýská na lepší časy, jelikož byly schváleny další poměrně velké prostředky na infrastrukturu jako takovou (půjčka od WB, BIRD ve výši 180 + 45 mil. USD) a z ní by část měla jít i na želzniční koridory.
Silniční síť tvoří celkem 79001 km silnic (údaje z roku 2003). V souvislosti s mezinárodní nákladní dopravou umožňuje ministerstvo dopravy v rámci grantu ECMT leasingový nákup nákladních vozidel, které odpovídají mezinárodním ekologickým normám.
Program silniční dopravy
Nejnovější prioritní projekty:
- Vybudování koridoru IV Bucureşti-Piteşt-Râmnicu Vâlcea-Sibiu-Deva-Arad-Nădlac;
- Vybudování transkarpatské dálnice Bucureşti-Braşov-Târgu Mureş-Cluj-Oradea- Borş;
- Dobudování dálnice Bucureşti-Constanţa (aktuálně jsou hotovy zhruba 2/3)
Probíhající projekty:
- Zjednodušení systému silničních sazeb;
- Obnova státních silničních sítí a evropských tahů;
- Dokončení obnovy státních silnic v etapě II. o délce 694 km;
- Dokončení obnovy státních silnic v etapě III. o délce 334 km;
- Zahájení obnovy státních silnic v etapě IV. o délce 732 km:
Cluj-Dej-Bistrita-Câmpulung Moldovenesc, Petroşani-Simeria, Lugoj-Timişoara, Craiova-Turnu-Severin-Lugoj a obchvatů Timişoara a Craiova;
- Projekt obnovy dálnice DN 1A a rozšíření obchvatu Plojeşti na čtyři silniční pruhy;
- Obchvaty okolo měst Sibiu, Sebeş, Deva, Arad, Cluj atd.
- Vybavení pohraničních přechodů v Giurgiu, Vârsandu, Bechetu, Petei a Cenadu.
Do programu silniční obnovy je zahrnut Program obnovy, výstavby dálnic a modernizace infrastruktury na úsecích koridorů IV a IX:
Další projekty:
- dálnice Sibiu-Braşov-Plojeşti-Bukureşti
- dálnice Nadlac-Temeşvár-Stamora Moravita
- dálnice Halmeu-Satu Mare-Zalau-Cluj napoca-Turda-Alba Iulia
- dálnice Borş-Oradea-Zalau (v rámci dálnice Borš-Brašov)
- dálnice Lugoj-Caransebeş-Drobeta Turnu Severin-Filiaşi-Craiova-Calafat
- dálnice Drobeta Turnu Severin-Calafat
- dálnice Simeria-Hateg-Petrosani-Filiaşi
- dálnice Craiova-Alexandria-Bukureşti
- dálnice Siret-Suceava-Bacau-Marareşti-Tisiţa
- dálnice Albita-Huşi-Tecuci-Tisiţa-Buzau-Bukureşti-Giurgiu
- varianty objížděk lokalit: Deva, Oraştie, Piteşti, Râmnicu Vâlcea, Sebeş, Sibiu a (v rámci dálnice na Budapešť)
- modernizace a rozšíření silnice Bukureşti-Giurgiu na čtyři pásy
- výstavba mostu přes Dunaj v oblasti Braila
- obchvat Bukurešť-sever
- program obnovy silnic v župách
- dálniční silniční síť by měla být hotova do roku 2015
Zdroj:
http://www.businessinfo.cz/files/2005/s ... ko0806.doc